KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Je to deprimující. Vždy, když se bavím s někým, kdo je odborníkem na asijské ekonomiky a přijde řeč na vzájemnou spolupráci, slyším od něj: „ale oni nás přece vůbec nepotřebují“! Jak se to stalo, že Západ se z pozice nejmocnější civilizace posouvá do pozice poraženého? Zkrátka zapomínáme, že údělem homo sapiens je vítězit pomocí strojů. Nebo prohrát bez nich.
Jen díky technologiím jsme před dvěma a půl miliony let přežili prudké klimatické změny, které zasáhly Afriku a probíhaly stejně rychle jako ta současná. Během stovek po sobě následujících střídání vlhkého a suchého podnebí se vyvinul rod homo, zdvojnásobil se nám objem mozku a díky vynálezu pěstního klínu jsme přestali být snadnou obětí predátorů a mohli jsme sami začít ovládat přírodu. Od té doby až dodnes přežívají ty kultury, jež mají více zdrojů, lepší nástroje a stroje, aby je jako ty slabší nezahubilo oteplení, ochlazení či nástup sucha.
Člověk jako takový je bezbranný. Aby nevyhynul, potřebuje stroje. Aby měl co nejlepší stroje, jsou nutné tři věci: peníze na investice, energie k pohonu a technické znalosti. V tom všem v uplynulých několika staletích Západ vynikal, a proto ovládl planetu. Dnes ale můžete od lidí s univerzitními diplomy slyšet takové nesmysly, jako že výroba není důležitá, že je třeba více rozvíjet služby a sociální dovednosti a že hlavně musíme za každou cenu snížit spotřebu energie. Jako by chtěli vymazat odkaz dvou a půl milionů let úspěšné evoluce…
Podívejme se na největší problém současné Evropské unie, jímž je hloupá zelená politika. Ne že bychom neměli jiné potíže, ale právě v ní se koncentrují všechny faktory sebezničení. Bere nám prostředky nutné k investicím do lepších technologií. Zdražuje nám energie a omezuje jejich produkci. Vyhání technicky založené mozky do zahraničí, případně motivuje studenty zaměřit se raději na „měkké“ vědy, které mají větší prestiž. V důsledku toho všeho zaostáváme i za kdysi rozvojovými zeměmi: Čínou a brzy možná i Indií.
