KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Václav Malý. Kamila Moučková. Bedřich Utitz. Petr Sýkora. Jiří Stránský. Dana Němcová. Paul Rausnitz. A od čtvrtka rovněž Karel Řehka. Seznam dosavadních laureátů Ceny Arnošta Lustiga se skládá z více i méně známých jmen a zástupců různých oborů. Z lidí s různými životními zkušenostmi a osudy. Všechny ale spojují vlastnosti, jako jsou odvaha, statečnost, lidskost, spravedlnost a snaha o jejich udržení a rozvoj. Vlastnosti, z nichž se pro část společnosti stávají sprostá slova nebo alespoň něco, čemu je dobré se jen vysmívat. Stejně jako zmíněné osobnosti jsou přitom i tyto vlastnosti dosti různorodé a nemělo by být pochyb o tom, že nejen v České republice, ale rovněž kdekoliv jinde, mají stále své místo.
Že nejde jen o prázdné fráze se ukázalo přesně před dvěma lety. Cenu tehdy dostala disidentka Dana Němcová. Obdivuhodná žena, která si na nic nehrála během tuhé normalizace, a tak si celkem logicky na nic nehraje ani teď.
„Každý člověk je trochu zvířátko a strach patří k naší výbavě. Je součástí našeho sebeobranného mechanismu. Ale občas musí člověk strach potlačit. V tom smyslu, že o něm ví. Nedat mu za pravdu, snažit se jej překonat a hledat jiný vstup do oné situace,“ uvedla tehdy vystudovaná psycholožka, která spoluzaložila Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných a byla rovněž jednou z mluvčích Charty 77, u příležitosti svého ocenění. To brala také zcela normálně. Možná největší radost měla z toho, že peníze, které společně s ním dostala, mohla věnovat na dobročinné účely a pomoci potřebným.
