Ačkoliv Dánsko a Česká republika dostávají díky společnému nákupu skrz EU stejně velké dodávky vakcín na obyvatele, jsou Dánové v proočkovanosti populace výrazně napřed. Ukazuje se tak, že problém nízké proočkovanosti není až tak v malých dodávkách vakcín ze strany výrobců, ale spíše v tom, nakolik je konkrétní stát schopen složitou logistickou operaci provést.
K 9. únoru 2021 bylo v České republice podáno celkem 382 416 dávek vakcíny, z čehož 116 622 osobám byly poskytnuty dvě injekce a jejich očkování je tím ukončené. Dánsko za tu dobu bylo schopno obsloužit v podstatě stejný počet dávek vakcíny, ačkoliv jeho populace je poloviční. Abychom byli na stejné úrovni proočkovanosti jako Dánsko, museli bychom tedy vykázat přibližně dvojnásobný počet očkovaných oproti současnosti.
Dvojnásobný rozdíl je i v ochotě nechat se očkovat, která je v dánském případě výrazně vyšší, ačkoliv dánská vláda v podstatě nemusí platit za jakoukoliv propagační kampaň. Dle posledních sociologických čísel se chystá nechat naočkovat 80 % Dánů, v případě České republiky je to pouze 40 % lidí.
Vše stojí na důvěře
Dle Dána Christiana Kvorniga Lassena z českého Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM je důvodem velkých rozdílů mezi Dánskem a Českou republikou především důvěra občanů ve stát a zároveň vědomí politiků, že nesmějí selhat – z problému se tak snadno nevysmeknou, jak je tomu v případě premiéra Andreje Babiše. Jakékoliv jejich chyby voliči tvrdě potrestají a úspěchy zase výrazně ocení. To způsobuje, že jsou pod přirozeným tlakem své voliče nezklamat a vše skutečně naplánovat a řešit.
Dánská společnost je zároveň názorově výrazně soudržnější. Společenská důvěra je považovaná za nejcennější komoditu a všichni se ji snaží zachovat. Vedlejším efektem takové důvěry je pak vzájemná solidarita – pouze málokdo si dovolí porušovat opatření a spíše se snaží být ohleduplný. Nikdo nechce, aby kvůli jeho chybě se někdo nakazil.
Očkování je pak dlouhodobě považováno za jedinou cestu ke stavu připomínajícím „normální“ stav. Je to široce uznávaný názor, který sdílí občané a veškeré významné instituce v zemi – ať už se jedná o svaz průmyslu, odbory nebo politické strany. Odpor vůči vakcinaci se koncentruje pouze do velmi okrajových skupin společnosti jako jsou malá jádra konspiračních teoretiků a pravicových extremistů.
Dobré plánování sehrálo velkou roli
Druhým důležitým aspektem dánského úspěchu je dobré plánování a kvalitní digitální infrastruktura. Dopředu bylo podrobně určeno, kdo bude kdy očkován, a jakým způsobem bude probíhat distribuce vakcíny. Nestalo se tedy jako v případě ČR, že by vakcína byla distribuována na základě známosti nebo funkce – přednost mají starší, nemocní a zdravotnický personál.
V případě zájmu o vakcínu se každý obyvatel Dánska může registrovat online a vše funguje bez nějakých velkých výpadků. Dánský stát a jeho občané mají dlouhodobou zkušenost s digitalizací a jsou tak všichni včetně starších ročníků zvyklí využívat digitální nástroje. Z hlediska logistiky bylo asi nejobtížnější naplánovat, jakým způsobem pomoci starším lidem s registrací a aplikací vakcíny. Pro ty ale existuje informační kampaň a široce dostupná podpora.
Česká vláda musí výrazně zrychlit
Dánský příklad dobře ukazuje, že spustit efektivní očkovací systém jde a česká proočkovanost by mohla být výrazně vyšší, pokud by česká vláda investovala dostatek času a energie přípravě očkovací strategie.
Zároveň dánský příklad ukazuje na to, že alokace vakcín pro Českou republiku nejsou dostatečně využívány. Než uvažovat nad nákupem a schválením čínských nebo ruských vakcín bez posvěcení Evropské lékové agentury by kabinet měl zapracovat především na efektivitě distribuce.
Jinak je možné, že do konce léta 2021 nestihneme proočkovat celou populaci a zároveň se rozdíl mezi úspěšnými a neúspěšnými zeměmi bude zvyšovat. V dalších měsících bude pro ČR a další evropské země k dispozici výrazně více dávek vakcíny. Ti, kteří zvládnou populaci rychle naočkovat, budou moci i rychleji rozvolnit a získat cennou ekonomickou výhodu.
