GLOSA PETRA HOLCE | Vrací se nám to jako bumerang. Při každé vládní krizi, tedy téměř permanentně, se na hradě probudí „monstrum“ jménem prezident a začne konat. Posledních šest let je to Miloš Zeman, před ním to ale byli i Václav Klaus s Václavem Havlem. Posledně jmenovaný je sice symbolem našeho návratu k demokracii, ale i on rád z Hradu vládnul. Ostatně je to jednodušší.
Ano, i díky přímé volbě, která mu dává „lidový“ mandát, Zeman ve funkci smazává hranice mezi možným a nemožným. Napnout Ústavu ale uměli i Havel s Klausem, kteří na rozdíl od Zemana měli jen nepřímý mandát. Návrat k parlamentní volbě prezidenta, k němuž teď zavelel šéf ODS Petr Fiala, proto nic neřeší. A zvlášť poté, co Zeman ústavně nejvyšší funkci připsal nové neústavní možnosti. Politika totiž nezná nic jako návrat do starých mantinelů. Politici znají pouze jejich rozšiřování.
