GLOSA PETRA HOLCE | V showbyznysu se říká, že kde je místo pro jednoho, tam je místo i pro dva. V politice někdy platí opak. A málokdo to v příštích sněmovních volbách může dokázat tak jako Václav Klaus mladší a Tomio Okamura, dva kohouti, co se rvou o voliče v těsném „vlasteneckém“ chlívku. Šéf Trikolóry a odpadlík ODS tak nakonec může splnit svou historickou misi: vyvede ze sněmovny kápa SPD, ale sám se do ní nedostane.
Trikolóra zatím žádnou kometu nepřipomíná. V průzkumech nápadně kulhá za facebookovým rykem svého šéfa, jenž v rámci revitalizačního turné právě brázdí vlast; různé agentury jí přisuzují od necelého procenta až ke kritickým pěti, potřebným pro vstup do sněmovny. K těm se ovšem z druhé strany začíná blížit i SPD, jež v posledních sněmovních volbách mnohé zaskočila – Okamurova kakofonie a banda „zabrušovačů“ tehdy přinesly zisk víc než deseti procent hlasů.
Toto číslo je dnes spíš prostý součet preferencí obou stran, když se Trikolóře náhodou zadaří. Ano, průzkumy se právě u těchto stran mýlí ještě hůř než u těch „normálních“. Ne každý se totiž „face to face“ přizná, že volí Okamuru. Pozoruhodné ale taky je, že se úbytek voličů SPD nápadně kryje se vznikem Trikolóry, která hned od začátku taky slušně tvrdí muziku. I v tomto ohledu přátelsky vykrádá SPD.
