KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Různé krize umí oživit i polomrtvé politiky a nemusí vždy nosit jen červený svetr. Koronavir mohl dát šanci na druhý politický život i pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi, ostatně oživení Prahy po ničivých povodních 2002 pomohlo stvořit i spanilou osmiletku primátora Pavla Béma. Pirátský primátor si ale očividně řekl, že si právě krize žádá ještě méně činů a ještě více slov než běžný stav. Takže teď pořád jen „apeluje“.
Aby těch gest nebylo málo, Hřib chtěl podle nejmenovaného zdroje z pražské koalice zcela vážně nechat nasadit roušky i dvanácti apoštolům na Pražském orloji. Těžko říct, koho tím chtěl chránit, protože Staroměstské náměstí je už nějaký čas prázdné. Chudáci apoštolové by proto mohli nakazit maximálně ty, co by jim nasazovali roušky, které Praha navíc nemá. Hřib sice chvíli předstíral, že se hlavní město obejde bez roušek z Číny, s níž se rozhodl globálně bojovat, když už mu úplně nejde řízení Prahy, nakonec ale stejně rezignoval.
A v usneseních pražského krizového štábu, které by měly vstoupit do análů literatury faktu, „vyzývá vládu, aby dodala potřebné množství osobních ochranných prostředků“. Stejný štáb taky pro jistotu několikrát „konstatoval“, že hlavní město nemá dost roušek a respirátorů. I Praha nakonec dostala přes 50 tisíc respirátorů z Číny, které ovšem zařídilo ministerstvo vnitra. Hřib k tomu aspoň přidal svůj typický primátorský otisk, když nezapomněl upozornit, že respirátory z Číny nejsou žádná humanitární pomoc, ale byznys. Ještěže to i on konečně pochopil.
