KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | V neděli na pražské Letné vyvrcholí dosavadní snažení protestního spolku Milion chvilek. Mikuláš Minář se rozhodl, že tady se svou platformou, požadující demisi premiéra Andreje Babiše, uspořádá největší demonstraci od roku 1989. Na místo chce dostat přibližně 250 tisíc lidí, tedy necelou Ostravu bez páteční Stodolní ulice.
Proč ne. V demokraciích bývají demonstrace s nadsázkou řečeno způsobem, jak hlasitá menšina vzkáže tiché většině, že v zemi nepanuje totalita. Je proto ironie, že známé tváře, což jsou jako obvykle hlavně herci, mluví k lidem div ne jako komunisti. Třeba Jiří Mádl na demonstraci v Českých Budějovicích řekl: „Babiš v zatím ještě demokratických volbách vyhrál. Stihl si obsadit spoustu důležitých úřadů a institucí, protože kdyby to neudělal, šel by sedět. Všichni to víme.“
Mádl se narodil tři roky před pádem minulého režimu, tak jen pro jistotu: přesně jako on kdysi mluvili i komunisti. Ti tehdy taky věděli, že má někdo jít sedět, a ten taky sedět šel; policie, žalobci a soudy to jen posvětili. Nejen Mádlovi navíc evidentně uniká další ironie: demonstruje se tu za nezávislou justici, ta ale určitě neznamená, že lidi posílají „sedět“ jejich spoluobčané na ulici, protože to je anarchie.
