KOMENTÁŘ DANIELA KOŠTOVALA | V Česku se znovu naplno rozproudila debata o našem závazku vůči NATO dávat na obranu 2 % HDP. Do diskuze zásadními slovy přispěl i náčelník generálního štábu armády Aleš Opata, který mimo jiné uvedl, že z armády zbylo jen torzo. V kontrastu k tomu zveřejnil komentář vicepremiér Jan Hamáček, jenž potvrdil, že není vůle naše finanční závazky plnit.
Závazek členů aliance dávat na obranu 2 % HDP se vztahuje k roku 2024. NATO si tento cíl znovu potvrdilo na summitu v roce 2014, kdy rozhodnutí padlo ve světle růstu hrozeb, které nemohou být efektivně zvládnuty bez odpovídajících obranných výdajů. Jde o Evropany včetně České republiky. Ta přitom v letech 2006–2014 vytvořila smutný primát, když její obranný rozpočet poklesl nejstrměji ze všech zemí z 1,7 % HDP až na 0,98 % HDP. To zanechalo na armádě a obranyschopnosti státu hluboké negativní důsledky.
Zanedbání armády od roku 2006 v porovnání se závazkem 2 % HDP činí k letošnímu roku rozdíl přes 400 miliard korun. Letos je obranný rozpočet na úrovni 1,3 % HDP. „…musíme zase posílit. Ruská technika už opravdu není naše cesta. Spojenci se nám technologicky vzdalují a potenciální protivník se dostává o generaci před nás,“ popisuje realitu v úvodu zmíněný generál Aleš Opata.
Právě v tomto kontextu konstatuje ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček ve svém komentáři, že není potřeba ani vůle vydávat k roku 2024 na obranu prostředky, které odpovídají našemu závazku v NATO. V následujícím textu jeho argumenty a tvrzení na konkrétních faktech rozebírám.
