Francie jako jaderný ostrov v „zelené“ Evropě. Jaký je její plán a co z něj vyplývá pro Česko?

Jakub Novotný

Loni v prosinci francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že jaderná energie bude hybnou silou na cestě k dekarbonizaci země. Paříž se tak relativně svérázně postavila k ambiciózním plánům Evropské unie, tedy k cíli dosáhnout v polovině století uhlíkové neutrality. Macron vidí cestu v kombinaci nukleární energie a obnovitelných zdrojů. Je to příběh, který má svůj význam i pro Česko.

Bylo to loni ke konci roku ve francouzském Creusotu. Emmanuel Macron před pracovníky továrny na jaderné reaktory prohlásil, že „francouzská technologická a ekologická budoucnost se bude naplňovat skrze jádro“. Pro Francii je takové prohlášení zásadní, jelikož je celosvětově zemí s nejvyšším podílem jaderné energie na svém energetickém mixu a řeší čím nahradit stárnoucí reaktory. To vše v době, kdy Evropská unie vsází především na „zelenou“ budoucnost v podobě obnovitelných zdrojů. Francie je ovšem výjimečná svým nukleárním parkem, který čítá 56 reaktorů a dodává 76 % celkové energie. Zbavit se něčeho takového je dnes v podstatě nemožné. 

Macron dodal, že jádro je energie, která je „dekarbonizovaná a spolehlivá“. I přesto chce snížit jeho podíl na francouzské produkci na 50 % do roku 2035. Dle prezidenta je jádro nejen pilířem energetického mixu, ale také „úhelným kamenem strategické autonomie státu“. Připomeňme, že po brexitu je Francie jediným státem EU, který je stálým členem Rady Bezepečnosti OSN a disponuje jaderným arzenálem. Jádro je tak pro Francouze více než jen zdroj energie, ale také jedna z posledních možností jak si udržet pozici velmoci.

To ostatně naznačil i sám Macron ve svém vystoupení v průmyslovém prostředí tovární haly. Francouzský prezident zmínil mimo jiné aktivní, jádrem poháněné ponorky a letadlové lodě jako hlavní aspekt strategie odstrašení. Budoucí francouzská letadlová loď bude, stejně jako současná Charles de Gaulle, jádrem poháněná.

sinfin.digital