KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Kdybych měl jmenovat jednu zásadní zprávu, která v Česku prošla takřka bez povšimnutí, je to zrušení služební cesty šéfa koncernu Volkswagen Herberta Diesse. Ten odvolal setkání s investory na Wall Street a rozhodl se raději jednat s rozezlenými odbory, které se obávají ztráty desítek tisíc pracovních míst. Mohl bych tady asi začít nadávat, jak to mají zaměstnanci automobilek těžké, jak nespravedlivý je Green Deal, jak jim nakonec zlomí vaz nesmyslné emisní limity, jak moc jim ubližuje nedostatek čipů, jak moc je ohrožuje nedostatek hořčíku… Neudělám to – a místo toho raději popíšu, čeho jsme v poslední době vlastně skutečně svědky.
Diess je nepochybně velmi svérázný manažer, který udělal řadu kontroverzních kroků a jeho brutální transformace Volkswagenu na předního světového výrobce elektromobilů bude hodně bolet (a není vůbec jisté, že bude úspěšná). Bylo by proto strašně jednoduché říct, kde všude Diess dělá chyby. Buďme ale féroví a pojďme se podívat na jeho protivníky – na odboráře, kteří mají v Německu naprosto zásadní podíl na řízení obrovských koncernů, jakým je právě Volkswagen. Mají své lidi v představenstvu, v dozorčích radách a za uplynulé roky si vybudovali takové výhody, že jsou marže ve VW zásadně nižší než v případě mladoboleslavské škodovky. Nebýt odborářů, automatizace výroby by mohla být daleko větší a s ní by rostla i ziskovost.
Jde přitom o peníze, které mohly být investovány do technologického vývoje už mnoho let a evropské automobilky by už dávno nebyly závislé na dodávkách zastaralých čipů. Je přitom poněkud symbolické, že Diessovo zrušení služební cesty na Wall Street přichází v době, kdy se do čela prodejů aut v Evropě dostala americká Tesla. A pozor: Tesla model 3, který firma Elona Muska dováží do Evropy z Číny!
