KOMENTÁŘ MARTINA MALÉHO | Je po volbách. Jejich výsledky lze označit všelijak, a také jsou všelijak označovány. Hodně často zaznívají slova o „drtivém vítězství pravice“ a „vymetení levice“, ale je to opravdu tak?
Ano, z parlamentu zmizeli pohrobci totalitní KSČ. To je v pořádku. Zmizela i ČSSD, která sice nesla některá levicová témata, ale v očích voličů se zaprodala za ministerské posty k nedůstojné stafáži a krytí Babišovy vlády.
Je velmi pravděpodobné, že i výprask, uštědřený Pirátům, má jako jednu z příčin to, že začali být příliš slyšet jejich radikálnější členové, takže mnozí potenciální voliči koalice PirSTAN couvli, a buď „kroužkovali STAN“, nebo přešli ke Spolu, protože jim přišlo přijatelnější spolknout konzervativní názory některých lidí z ODS a lidovců, než se smířit s progresivním radikalismem.
O Zelených se ani nemusíme bavit, stejně jako o spolku Levice.
NE radikalismu
Ve skutečnosti se dá říct, že nejvíc biti jsou na volebních výsledcích levicoví radikálové, woke, houbičky, jak chcete, zkrátka ten ideový směr, který hlásá identitární politiku, vinu privilegovaných a nutnost svrhnout nespravedlivý asociální kapitalismus ve jménu záchrany planety, spravedlnosti a trestu.
Míra propadu jednotlivých stran je přímo úměrná míře, v jaké převzali právě tuto agendu. (Rovnou dodávám, že to je obrazné vyjádření, než mi začne někdo grafem a vzorcem dokazovat, že tam úměra není a může za to kroužkování…)
