KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | V současných diskuzích o valorizacích platů státních zaměstnanců se vytvořily dvě nečekané kliky. Na jedné straně sociální demokraté společně s odboráři, kteří chtějí zvýšit platy buď fixně o tři tisíce korun, nebo o šest procent. A na straně rozpočtově umírněnější barikády pak trochu nečekaně stojí hnutí ANO podporované prezidentem Milošem Zemanem. Podle tohoto bloku je zase maximem možného růst platů pouze o inflaci. Na poměrně vyhroceném konfliktu obou stran, o to více, že se odehrává krátce před volbami, je snad poprvé za poslední čtyři roky vidět, jak si ČSSD bere svou tradiční politiku zpět.
Poslední předvolební průzkumy nejsou k sociálním demokratům příliš lichotivé. Překročení pětiprocentní hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny jim připisuje jen málokterý, a pokud už se do nových sněmovních škamen některá levicová strana kromě ANO dostane, budou to komunisté, a ne ČSSD. Rozhodně přitom nelze říct, že by takový vývoj nikdo nečekal. Právě naopak. Před čtyřmi lety Jana Hamáčka před kývnutím Andreji Babišovi na společnou koalici řada lidí varovala – a jak ukazují současné preference, jejich proroctví se vyplnilo. Hnutí ANO totiž sociálním demokratům během společné vlády zdatně vyluxovalo jejich tradiční voličskou základnu a vymazalo je z politické mapy.
Jak? Stačí se projít po nějakém středně velkém městě. Když se na ulicích zeptáte se lidí na to, kdo jim zvýšil důchody, kdo přidal peníze státním zaměstnancům nebo kdo může za nízkou nezaměstnanost, odpověď velmi často bude, že přece Babiš.
