Česká národní banka (ČNB) zpřísnila podmínky pro získání hypotéky. Guvernér Jiří Rusnok jediným podpisem statisícům rodin vzal možnost bydlet ve vlastním, stěžují si na něj dokonce i developeři. ČNB pokračuje v nebezpečném trendu. Místo aby trh hlídala, sama ho vytváří. Chová se jako investiční fond, do kterého všichni povinně dáváme peníze, ale nemůžeme ovlivnit, co s nimi parta z centrální banky beztrestně tropí.
Česká národní banka od října rozšíří pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši přijmu. Výše dluhu žadatele o hypotéku by neměla překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel by měl současně splátku dluhu vynakládat maximálně 45 procent svého měsíčního čistého příjmu. Na první pohled to vypadá rozumně – lidé by se neměli zadlužovat, a to dokonce ani ve státě, který sám ekonomicky jede se zapnutým dluhovým módem „po nás potopa.“
Pojďme si ale propočítat, co tento krok centrálních bankéřů bude znamenat ve skutečnosti. Představte si byt za šest milionů – v Praze to je garsonka, ceny nemovitostí jsou enormní. Klient dává pětinu vlastních zdrojů, bere si úvěr 4,8 milionu korun se splatností 30 let. Při běžné úrokové sazbě 2,3 procenta a splátkou kolem 18 tisíc korun, bude potřebovat příjem 45 tisíc korun čistého měsíčně. Při dnešních podmínkách by mu stačil příjem okolo třiceti tisíc, tedy někde okolo průměrného výdělku v Česku.
