KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠIMÍČKA | Od poloviny listopadu loňského roku prověřovalo Ministerstvo spravedlnosti možné pochybení místopředsedy Městského soudu v Brně Aleše Dufka, který na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnil příkazy k domovním prohlídkám u několika osob, které policie vyšetřuje v souvislosti s podezřelým hospodařením brněnských městských částí. Tento postup je v trestním řízení velmi neobvyklý a podle ministerstva zřejmě nezákonný. Medializace podrobností z přípravného řízení ve fázi před podáním obžaloby je zcela v rozporu s principy trestního řízení a ústavního práva na řádný proces.
Přípravné řízení je první fází trestního řízení. Jeho hlavním úkolem je zjistit odůvodněnost trestního stíhání dané osoby a to, zda je vážnost důkazů taková, že je možné podat obžalobu k soudu. V přípravném řízení je potřeba zjistit a obstarat důkazy svědčící o vině obviněného, stejně jako další důkazy, které vinu vyvracejí. Na zákonném provedení přípravného řízení závisí i výsledek celého trestního řízení. V této fázi řízení plní významnou úlohu také státní zástupce, který vykonává dozor nad činností policejního orgánu a rozhoduje o podání obžaloby k soudu. Přípravné řízení je ze zákona neveřejné.
Neveřejnost přípravného řízení má své opodstatnění, jelikož je v zájmu zjištění skutkového stavu věci, aby do doby provedení předmětných důkazů nebyly tyto zničeny, poškozeny či jinak ovlivněny. Zároveň je pak třeba dbát ochrany osobnosti obviněného, kdy v této fázi řízení není jisté, zda obviněný je vinen z daného činu, a tedy neveřejnost prospívá jeho samotným zájmům. Porušování těchto principů pak považuji za zásadní ohrožení právního státu a ústavních práv dotčených osob.
