Prakticky od začátku války Ruska proti Ukrajině se v západním i českém tisku objevují spekulace o tom, že se proti Vladimiru Putinovi chystá puč, který jej zbaví moci, či dokonce života. Podle ukrajinské tajné služby se dokonce rýsuje i jeden z nástupců, jmenovitě Alexandr Bortnikov. Ten upadl v nemilost poté, co jeho podřízení vylíčili Ukrajinu jako demoralizovaný stát plný nacistů, kteří se rozutečou, jakmile se ruská armáda objeví na hranicích. Nyní je zřejmé, že realita na bojišti je zcela odlišná.
Spekulace o možném puči má hned několik vad. První je otázka, odkud by měl případný převrat vzejít. Pokud jde o Alexandra Bortnikova, rozhodně se nejedná o nějakého liberála v rámci ruského vedení, který by symbolizoval změnu. Navíc je ještě o rok starší než Vladimir Putin, a tedy nevhodný pro variantu „dáme prostor mladším“. A především: není zjevné, kdo z klíčových aktérů by ho vůbec mohl podpořit.
Ostatně, v Putinově nejbližším okolí se nikdo, kdo by mohl být podezírán z přehnaného liberalismu, nevyskytuje. Putin je v současné době obklopen hlavně představiteli silových složek a i vůči nim si udržuje patřičný odstup. Bylo to vidět například při setkání s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem a ministrem obrany Sergejem Šojgu – oba seděli několik metrů od Vladimira Putina.
Můžeme se dohadovat, proč Putin udržuje takovou distanci, ale oficiální důvod, že se jedná o odstup kvůli covidu, nezní příliš přesvědčivě, vzhledem k tomu, že například s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem seděl ruský vůdce na mnohem menší vzdálenost. Vysvětlení, že se jedná o bezpečnostní opatření s cílem zabránit byť i jen hypotetické možnosti atentátu, se tak více než nabízí. Takový závěr pak svědčí o dvou věcech – že v Kremlu existují reálné obavy z atentátu, ale také to, že Putin přijal v podstatě veškerá možná opatření, aby mu zabránil.
