KOMENTÁŘ MARTINA MALÉHO | S chutí jsem si přečetl článek paní kolegyně Kláry Votavové z Voxpotu, vydaný v názorové rubrice deníku Aktuálně.cz a nazvaný „Islám v ČR nechceme. A budoucnost taky ne. Chmury mileniálky nad volební urnou“. Což myslím zcela bez ironie. A to ačkoli jsem ten starý heterosexuální pravičák. Jsem, ale to neznamená, že nemám zájem o svět kolem sebe; naopak.
Při čtení mě napadala spousta věcí, které bych rád dodal, ačkoli se tím vystavuju riziku nařčení z mansplainingu, agesplainingu a dalších ideových zločinů. Říkám to rovnou na úvod, kdyby snad byly nějaké pochybnosti. Na rozdíl od mileniálů máme – jestli bohužel, nebo bohudík, to nehodlám řešit – k přemýšlení o budoucnosti a přítomnosti jednu indicii navíc: osobní zkušenost s částí historie. Takže se člověk neubrání ani nacházení paralel, ani upřesnění důvodů.
Třeba hned úvodní povzdych nad tím, že „na střechu nad hlavou už dnes šetříme dvakrát déle než Němci.“ To je dobrý postřeh, velmi alarmující, a pro mileniály jistě frustrující. Ovšem nejen pro ně; pro kohokoli. Je zcela na místě se ptát, co kdo z politiků udělal pro to, aby bydlení bylo dostupnější.
Jenže než tahle otázka padne, přijde výhybka: „To všechno v době, kdy se stejně jako zbytek Evropy nacházíme v přechodu směrem k uhlíkově neutrálnímu hospodářství, jež bude mít obrovské dopady na způsob, jakým si vyděláváme peníze, jakým se bavíme či odpočíváme, jakým žijeme.“
V tuhle chvíli jsem trochu doufal, že autorka volá po tom, aby jí někdo řekl, co „v době přechodu a obrovských dopadů“ udělá s tím, aby bylo bydlení dostupnější. Což by mě tedy, ač nemileniála, zajímalo taky.
Ale záhy se ukázalo, že to tak není. Je to jen další z „hříchů politiků“, kteří se, jestli text správně chápu, k „přechodu na uhlíkovou neutralitu“ nepostavili dostatečně vstřícně.
Tady začalo blikat varovné světlo: Nejsou to náhodou věci, které tak trochu jdou proti sobě? Není onen přechod s – cituji – „obrovskými dopady na způsob, jakým si vyděláváme peníze, jakým se bavíme či odpočíváme, jakým žijeme“ zároveň odpovědí na otázku „jak to bude s dostupností bydlení“? Já si myslím, že ano: Dopad na způsob, jakým žijeme, bude mimo jiné třeba v tom, že bydlení bude méně dostupné. Můžeme se o tom přít, ale velmi pravděpodobně onen vyhlížený přechod nebude formou přepnutí do zeleného ráje, ale formou zdražení kde čeho a zpětné podpory něčeho.
Autorka se dál podivuje nad tím, že tématem těchto voleb je „strašení komunismem“. Zároveň komentuje, že „pravicová opozice“ z velké části neuznává západní hodnoty, kritizuje „pravicovou hegemonii mezi ekonomickými elitami“ a stěžuje si na to, že být v Česku levičák znamená být srovnáván s komunisty. Nechybí ani povzdechnutí nad tím, že komunismus je výrazem nějakého „zahledění do minulosti“ a že by měl být přeci pasé.
Měl by být, to souhlasím. Ale není.
