GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Příchod stagflace je jedním z největších strašáků nastupujících i rozvinutých ekonomik. Prostředí vysoké inflace a slabého ekonomického růstu a případně vysoké míry nezaměstnanosti dokáže vytvořit dokonalou ekonomickou bouři, která po sobě hrozí zanechat řadu zlomených ekonomik. Tak jako v 70. letech, v dobách dvojitého ropného šoku, kdy se vlna stagflace přes svět přelila naposledy.
Ekonomové jsou s termínem stagflace opatrní – kromě slabého ekonomického růstu a vysoké inflace se totiž mezi znaky stagflace často řadí i vysoká míra nezaměstnanosti. A tu, alespoň v Česku, nyní nevidíme. Nezaměstnanost máme nejnižší z celé Evropy a příliš se na tom nezmění ani v blízké budoucnosti. Jak však připouští ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, jde do velké míry o akademickou diskusi.
Míra inflace mezitím letos dost možná dosáhne až na 20 procent a s dvoucifernou mírou budeme podle poslední prognózy Raiffeisenbank muset počítat i v příštím roce. Zároveň na pozadí války a rostoucích cen energií do Evropy přichází výrazné ekonomické zpomalení, ne-li recese – globální ekonomika by příští rok měla vzrůst o 2,9 procenta, západní ekonomiky ale stěží dosáhnou na polovinu tohoto růstu.
Ekonomika eurozóny podle Raiffeisenbank příští rok vzroste o pouhé procento, v případě zpřísnění sankcí vůči Rusku a většího odříznutí od ruských energií dokonce jen o 0,5 procenta; české hospodářství by mělo růst jen o necelé jedno procento. Obavy z recese jsou patrné i mezi veřejností, toto slovo je v posledních týdnech podle služby Google Trends nejhledanější za posledních pět let.
