Sonda do duše oligarchy, který všechny ostatní považuje za neschopné hňupy, nezkušené hlupáky, anebo nejlépe přímo za zloděje. I tak by se dal shrnout obsáhlý rozhovor Andreje Babiše pro Deník. Předně, Babiš opět potvrdil, že nechápe klopotný ráz politického provozu, cizí mu jsou ale zjevně také základní principy ústavně-politického uspořádání demokratického státu. A pokud jde o tradiční politické strany, servítky si také nebere. „Leží mi v žaludku, protože kradou,“ nenechává týden před volbami nikoho na pochybách Babiš, toho času obviněný z podvodu v souvislosti s 50milionovou dotací pro svoje Čapí hnízdo.
Předseda ANO voliče ujišťuje o svém základním vnitřním nastavení. Politika jako civilizační výdobytek, který dokáže mírumilovnou cestou řešit rozporuplné zájmy a cíle, jež jsou přirozenou součástí svobodné společnosti, mu je zcela cizí. Je zvyklý jednat bezohledně a přímočaře, chce rozhodovat, udílet povely, úkolovat, řídit stát autoritářsky. Jako firmu, jak s oblibou říká. Vůbec nechápe důvody vertikálního a horizontálního dělení moci. Babiš je po celý život zvyklý sledovat výhradně svůj zájem, de facto nedokáže ocenit nic, co by se vymykalo efektivnímu naplnění tohoto cíle, i proto mu je protivný demokratický systém brzd a protivah, kde se jednotlivá mocenská centra vzájemně kontrolují a vyvažují. Politika je na něj pomalá, je pro něj nesrozumitelná. Chce všechno hned, a pokud to nedostane, kope kolem sebe jako děcko.
