KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Čeština je od srpna bohatší o nové slovo rouškovné, v překladu příspěvek 5000 korun, který chce vláda jednorázově vyplatit důchodcům. Zapomněla při tom ale, že zdaleka ne všichni starší lidé jsou zároveň těmi nejchudšími obyvateli Česka. Tahle dlouhodobá politická snaha degradovat všechny seniory na „naprosté chudáky“ s takřka sníženou svéprávností nakonec poškozuje ty opravdu nejchudší z nich, zatímco se koalice dohaduje a Babiš mezi řádky vzkazuje, že na slíbenou důchodovou reformu můžou zapomenout.
Hned na začátku je třeba říci: vyspělost každé společnosti se nepozná podle výše hrubého domácího produktu, ale podle toho, jak se chová ke svým seniorům. Pokud mladší generace nedokáží zajistit důstojný a plnohodnotný život nejstarší generaci, o civilizované zemi se mluvit nedá. A platí to i o výši důchodů. Z toho pohledu je určitě dobře, když se vláda snaží zvyšovat důchody. I člověk s nejnižší penzí by měl mít tolik peněz, aby stáří nejen přežil, ale také si ho užil.
V případě jednorázového pětitisícového příspěvku jde ale o něco jiného. Kouzlem nechtěného to potvrdil i premiér Babiš ve svém „Čau lidi“ na sociálních sítích, kde to obhajoval mimo jiné slovy: „Já bych chtěl jenom říct, že samozřejmě naši důchodci nemají lehký život.“ A zhoršující se životní situaci „našich“ důchodců mimo jiné dokumentoval na zvyšujících se cenách ovoce a zeleniny a nákladech v době epidemie.
Ovšem – a na to se často zapomíná – „naším“ důchodcem je i sám dnes čerstvě šestašedesátiletý miliardář Babiš. A není teď důležité, zda už požádal o důchod a měl by tedy také nárok na navrhovaný příspěvek. Dostal se prostě do důchodového věku a patří do skupiny, o které sám paušálně a bez rozdílu mluví jako o lidech, kteří mají bez výjimky problém s rostoucí cenou papriky a pomerančů. Nebo pejsků a kočiček, jak předseda vlády vysvětluje v pozoruhodném rozhovoru pro Radiožurnál, kde nakonec, jakoby mimochodem, přizná, že potřebná koncepční reforma důchodového systému není v silách této vlády, jakkoli to lidem slibovala.
