Téměř 15 let od vstupu do Evropské unie je dostatečně dlouhá doba, aby takzvané nové členské země postavily vlastního kandidáta na předsedu Evropské komise. Současný šéf Jean Claude Juncker ukazuje, že Západ vždy nemusí nabídnout lepší řešení. Ukazuje to mimo jiné i Donald Tusk, polský předseda Evropské rady, který citelně převyšuje svého předchůdce Belgičana Hermana Van Rompuye. Současnou šéfku unijní diplomacie Italku Federicu Mogheriniovou zase převyšuje úplně každý. I její předchůdkyně Catherine Ashtonová. A to je co říct.
Minulý týden současný slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič, který má na starosti energetickou unii, potvrdil, že má zájem o kandidaturu na šéfa komise v barvách evropské sociální demokracie. Zdá se, že v zemích Visegrádské čtyřky na jeho jméně panuje shoda. Mimo jiné jeho kandidaturu podpořili slovenský premiér Peter Pellegrini a šéf české sociální demokracie Jan Hamáček. Šefčovičova podpora je ovšem mnohem širší a je velmi reálné, že by mohl získat hlasy napříč celým postsovětským blokem. A získat by je měl.
