Pondělní rozhodnutí Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) vrátit Rusku hlasovací práva, o která přišlo po anexi Krymu v roce 2014, vyvolalo v mnoha zemích nevoli. Moskva si tento krok de facto vynutila výhrůžkou úplného odchodu z Rady Evropy, kritici však varují, že rozhodnutí jen podpoří chuť Kremlu i nadále porušovat mezinárodní právo. „Je to špatný taktický tah – Rusové budou asertivnější a neprospěje to ani Radě Evropy, ani Ukrajině a nakonec ani ruským občanům,“ říká pro INFO.CZ bývalý český velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář.
Parlamentní shromáždění, které je hlavním poradním orgánem Rady Evropy, o navrácení hlasovacích práv Rusku rozhodlo v pondělí pozdě večer – pro se vyslovilo 118 členů, 62 bylo proti a deset dalších se zdrželo. Ukrajina sice měla podporu pobaltských zemí a Velké Británie, její varování před návratem hlasovacích práv Rusku však přišlo vniveč. Návrh měl totiž podporu dvou významných evropských velmocí – Francie a Německa.
