Velmi těsné hlasování
Jeden z hlavních momentů jsme zmínili hned v úvodu. Ursula von der Leyenová potřebovala nejméně 374 hlasů a v tajné volbě nakonec získala jen o devět víc. Úlevné gesto von der Leyenové s rukou na hrudi, které zachytili fotografové po zveřejnění výsledků, mluví za vše. Budoucí šéfka Komise prošla europarlamentem o poznání těsnějším poměrem než její předchůdce Jean-Claude Juncker, který v roce 2014 dosáhl na 422 hlasů.
Odborník na Evropskou unii Jan Kovář to jako problém nevidí – míní, že šlo zkrátka hlavně o to, aby do čela Komise prošla, což se jí podařilo. „Musíme k tomu připočíst i to, že někteří z europoslanců nehlasovali přímo proti Leyenové, ale proti tomu, jakým způsobem Evropská rada o nominantovi rozhodla,“ říká analytik Ústavu mezinárodních vztahů pro INFO.CZ a naráží tak na nevoli části poslanců vyvolanou odklonem od systému tzv. spitzenkandidátů, kdy post v čele Komise připadá volebně nejúspěšnější parlamentní frakci. Nominace von der Leyenové je oproti tomu dílem hektických zákulisních dohod lídrů unijních zemí.
