Do evropských voleb zbývá ještě více než půl roku, ale v Bruselu, hlavním městě institucí EU, se o nich živě mluví už teď. Politické strany se pomalu připravují na kampaň a k tomu vybírají lídry, kteří je nepovedou pouze do voleb, ale zároveň se budou ucházet o post šéfa Evropské komise. Ne všichni ale s neformálním postupem, který se opírá o tzv. spitzenkandidáty, souhlasí. Nad procesem se tak vznáší otazníky.
„Příští předseda Evropské komise se s největší pravděpodobností vybere na základě zákulisní dohody.“ Tak zní podtitulek dnešního článku, který vyšel na respektovaném bruselském serveru Politico. V podobném duchu se nese i jiný text, který ráno na své stránce publikoval další známý web píšící o evropské politice EurActiv. Dobře to ilustruje debaty, které se v těchto týdnech vedou v Bruselu o tzv. spitzenkandidátech.
Spitzenkandidáti, do češtiny volně přeloženo jako špičkoví kandidáti, představují volební lídry, které si jako hlavní tváře kampaní před volbami do Evropského parlamentu vybírají evropské politické strany (lépe řečeno jejich seskupení). Zároveň tím říkají, koho by chtěly vidět v čele příští Evropské komise. Jak podotýká Politico, boj o nástupce současného šéfa Komise Jeana-Clauda Junckera teprve začal, ale Spitizenkandidáti už hrají o přežití.
