Země, které nechtějí přijmout uprchlíky, by neměly být trestány tím, že se jim omezí přístup k penězům z evropských fondů. Naopak státy, které se o migranty starají nad rámec dohodnutých programů, by měly získat více prostředků. V rozhovoru pro INFO.CZ to řekl evropský komisař Günther Oettinger, který má v Evropské komisi na starosti vyjednávání o podobě příštího víceletého rozpočtu EU. Co říká na návrhy vlády Andreje Babiše, aby země měly větši pravomoci v určování, kam potečou peníze z fondů EU? Jak vůbec bude rozpočet po roce 2020, s jehož prvním návrhem Komise přijde na začátku května, vypadat? Odkud získat zdroje, o které EU přijde po odchodu jednoho z největších plátců Spojeného království? A jak se Komise staví k aktuální kauze Selmayrgate, která otřasá Bruselem? Více se dozvíte v rozhovoru.
Přípravu víceletého rozpočtu EU pro období 2021-2027 ovlivní několik faktorů. V první řadě to, že z EU příští rok odejde jeden z největších plátců - Spojené království, a pak také to, že EU chce vydávat více peněz na migraci, bezpečnost nebo třeba na boj proti terorismu. Evropská komise chce vypadlé příjmy nahradit vyššími příspěvky ze strany členských států a pak také seškrtáním výdajů v některých rozpočtových kapitolách. Mají se Češi obávat, že to zasáhne i kohezní politiku, tedy evropské fondy, ze které v minulosti získali velké množství finančních prostředků?
Máte pravdu, že odchod Spojeného království z EU představuje velkou změnu, která mění celou situaci. Nikdo nemůže čekat, že vše zůstane při starém. Spojené království je třetí největší stát EU a je to čistý plátce (do rozpočtu EU odvádí více peněz, než z něj získává zpět; pozn. red.). Některé členské země počítají s tím, že pokud Británie odejde, tak v rámci rozpočtu EU přijdeme o hodně peněz. Jiné tvrdí, že je potřeba tento výpadek nahradit. Komise chce proto přijít s vyváženým návrhem rozpočtu. Víme už, že z poloviny půjde o nové peníze a zbytek budou představovat škrty v současné struktuře rozpočtu.
