EU chce udávat hlavní tón na poli umělé inteligence a robotiky a předběhnout dosavadní špičky v oboru, ke kterým patří Spojené státy, Čína nebo Japonsko. Podle draftu návrhu, se kterým zítra přijde Evropská komise a který má redakce INFO.CZ k dispozici, jí v tom mají pomoct zejména investice do výzkumu a dalších inovací nebo lepší sdílení dat napříč Evropou. Brusel v dokumentu dále řeší, jak nastavit pravidla na celoevropské úrovni – a zdaleka nejde jen o právo. Důležité jsou i etické důsledky rozmachu umělé inteligence nebo příprava společnosti na změny, které v souvislosti s tímto rozvojem čekají pracovní trh.
Větší objem peněz na výzkum, více robotů v klíčových sektorech od zdravotnictví po dopravu, snazší přístup k datům nebo řešení pro ty, kteří kvůli robotizaci přijdou o práci nebo se změní její povaha, ale také jasno v právních, etických a spotřebitelských záležitostech. To je představa Evropské komise o tom, jak by evropská osmadvacítka měla reagovat na změny, které s sebou přináší rozvoj umělé inteligence a robotizace. Píše se to v návrhu dokumentu, který budou zítra představovat komisaři a který měla redakce INFO.CZ možnost prostudovat.
Ambice, které dokument popisuje, nejsou malé. Brusel chce, aby se z EU stal hlavní lídr revoluce, kterou umělá inteligence už dnes vnáší do celé řady oblastí. Potřebovat k tomu bude především peníze, které společně zajistí soukromý i veřejný sektor. Zatímco v loňském roce do umělé inteligence v Evropě proudilo odhadem 4-5 miliard eur, do konce roku 2020 by se tyto investice měly zvýšit na 20 miliard eur s tím, že v dalších deseti letech by měly této částky dosahovat každý rok. „Bez toho EU riskuje, že přijde o všechny výhody, které umělá inteligence nabízí, bude čelit odlivu mozků a budou se sem dovážet řešení, která však vyvine někdo jiný,“ uvádí se v textu.
Evropská komise sama plánuje navýšit prostředky v programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 a chce najít další peníze i v příštím víceletém rozpočtu EU. Podpora půjde na vznik evropských výzkumných center, která se budou specializovat na umělou inteligenci, a také na to, aby k novým technologiím měly přístup i malé a střední podniky. „Evropa bude plně využívat benefity umělé inteligence jedině, pokud k ní budou mít přístup všichni,“ píše se v textu. Povzbudit soukromé investice do AI bude mít za úkol i stávající fond EFSI – minimálně 500 milionů eur v období 2018-2020.
Připraví nás roboti o práci?
Už dnes je jisté, že rozvoj robotiky a umělé inteligence bude mít citelný dopad na trh práce. Ze statistik Mezinárodní federace pro robotiku v současné době na každých deset tisíc zaměstnanců v Německu pracuje 301 průmyslových robotů. Komise si v dokumentu všímá toho, že pokud bude rozvoj postupovat stejně rychlým tempem jako dosud, práce v podobě, v jaké ji známe dnes, možná zcela zmizí, nebo jí bude méně. Členské státy by s tím proto podle Komise měly počítat a snažit se na to maximálně připravit – zejména v oblasti vzdělávání. Zvýšená pozornost by se měla dostávat podpoře digitálních dovedností, kritickému myšlení nebo kreativitě, tedy „něčemu, co stroje nikdy nenahradí“.
Diskuse na podobná témata nejsou na evropské úrovni žádnou novinkou. Evropští poslanci už dříve vyzvali instituce EU, aby analyzovaly různé scénáře a zejména pak jejich dopady na dlouhodobé fungování systémů sociálního zabezpečení členských států unie. V počátečních debatách v Bruselu a ve Štrasburku, kde Evropský parlament zasedá, se dokonce objevovala myšlenka zavedení univerzálního základního příjmu. Podporu zákonodárců si ale ve finále nezískala a stejně tak ani návrh zdanění práce robotů. Ničím z toho se ve svém návrhu nezabývá ani Evropské komise.
