ANALÝZA: Španělsko jako nová země zaslíbená. Zafungovala tvrdá italská politika proti migraci?

Eliška Kubátová

Ač se to nemusí na první pohled zdát, díky kontroverzní dohodě uzavřené začátkem loňského roku mezi Itálií a Libyí se podařilo výrazným způsobem omezit počet lodí s migranty připlouvajících k italským břehům. Ujednání, které podporuje i Evropská unie, se však stává terčem silné kritiky humanitárních organizací, které upozorňují na otřesné podmínky v libyjských detenčních centrech a dohodu označují nejen za nehumánní, ale také protiprávní. Zatímco se ale podařilo počty migrantů přicházejících do Itálie snížit, střediska v Libyi praskají ve švech a namísto Itálie nyní pociťuje největší zátěž Španělsko.

„Zásluhu“ na migrační dohodě, kterou podepsala italská vláda s Tripolisem, má bývalý ministr vnitra Marco Minniti. Tomu se podařilo vyjednat spolupráci nejen s mezinárodně uznávanou vládou v Tripolisu, ale i libyjskými kmeny, které mezi sebou svádějí tvrdé boje o moc. Po svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011 se totiž země octila v rozkladu a zejména jih rozlehlé země dodnes kontrole vlády uniká.

Babiš v renomovaném deníku torpédoval snahy EU o řešení migrace. Chce dohodu s rozvrácenou Libyí

sinfin.digital