Jakkoli to ve světle dramatických voleb amerického prezidenta mohlo zapadnout, významná volební klání se nedávno konala také ve třech východoevropských zemích: na Ukrajině, v Gruzii a Moldavsku. Tři blízcí spojenci a asociovaní partneři Evropské unie si v tyto dny sami prochází turbulentními politickými událostmi, když se připravují na druhé kolo voleb starostů (Ukrajina), prezidenta (Moldavsko) a poslanců (Gruzie).
Každé z těchto voleb jsou sice odlišné a mají svá lokální specifika, ale všechny ovlivní budoucí směřování zemí a také jejich spolupráci s EU i Českem v nadcházejících letech. Proto bychom je i my měli bedlivě sledovat.
Místní zklamání pro prezidenta Zelenského
Pro udržení stávající úrovně spolupráce s EU a pokračování prozápadního kurzu země jsou paradoxně nejméně klíčové volby na Ukrajině, největší ze šesti partnerských zemí východní Evropy a jižního Kavkazu sdružených do unijní politiky Východního partnerství. Protože se jedná „pouze“ o volby do lokálních zastupitelstev a radnic stejně jako přímé volby starostů ukrajinských měst, nemůže se z pohledu evropské zahraniční politiky stát nic až tak dramatického. Jakkoli je samozřejmě pravdou, že v regionálně velmi rozmanité Ukrajině, která si v minulých letech prošla nejen změnou volební legislativy, ale zejména významným procesem decentralizace a vyčlenění speciálních finančních prostředků a pravomocí pro města a místní samosprávy, jsou tyto volby bedlivě sledovány a posuzovány s ohledem na úspěch prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho strany Sluha lidu. Právě z této perspektivy může být Evropa poněkud znepokojena, protože prozatímní výsledky potvrdily nezájem (volební účast byla pouze 3 % nad požadovaným minimem) a dlouhodobější trend pádu popularity ukrajinského prezidenta a jeho kabinetu pod vedením Denise Šmygala.
