Ve středu 6. října se ve slovinském zámku Brdo pri Kranju uskuteční summit lídrů Evropské unie a západního Balkánu. Slovinsko, které od července EU předsedá, k agendě summitu přistupovalo poměrně ambiciózně a vkládalo do něj velká očekávání. Pro současnou slovinskou vládu totiž rozšiřování EU o země západního Balkánu představuje jednu z hlavních priorit a ve spolupráci s Visegrádem (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) tlačí na udržení tohoto tématu i mezi prioritami celé Unie.
Summit navíc přichází ve chvíli, kdy se celý proces rozšiřování EU nachází v další krizi, ačkoli minulý rok přinesl několik zásadních momentů, které slibovaly pozitivní obrat v této agendě. Šlo zejména o přijetí nové metodologie pro rozšiřování, tedy souboru pravidel, kterými se proces řídí, a rozhodnutí Evropské rady o zahájení přístupových vyjednávání s Albánií a Severní Makedonií. Navzdory těmto pozitivním krokům však k žádnému průlomu dále nedošlo, a to kvůli Bulharsku, které blokuje přístupová jednání se Severní Makedonií na základě sporů ohledně výkladu historie a citlivých otázek národní identity.
Se stagnací celého rozšiřovacího procesu a upadající důvěryhodností EU v regionu západního Balkánu dochází také k velké deziluzi obyvatelstva těchto zemí a nastupujícímu pocitu, že Evropská unie zkrátka jejich členství nechce bez ohledu na to, zda vyhovují požadavkům EU, či nikoli. U některých zemí či politických lídrů vede únava z vleklého integračního procesu k tendencím poohlížet se po partnerství s jinými globálními či regionálními velmocemi, jako je Rusko, Čína nebo Turecko.
