Do Evropské unie prchají z Ukrajiny před válkou statisíce lidí. Podle Víta Novotného, experta na migraci v EU z bruselského think-tanku Centrum pro evropská studia Wilfrieda Martense, zatím mezi evropskými státy panuje solidarita a na rozdíl od migrační krize z let 2015/16 nejsou na stole povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků. Na konkrétních mechanismech solidarity se ale teprve pracuje a Novotný v této souvislosti poukazuje na nepřipravenost EU. „Unie měla být připravena o něco lépe, a nebyla, jako vždy. Vysoká úřednice z Komise, se kterou jsem měl příležitost mluvit, toto řekla otevřeně,“ říká Novotný v rozhovoru, který s ním vedla analytička STEM Helena Truchlá.
V Česku se dostáváme do fáze, kdy vlna solidarity s Ukrajinci začíná opadat. Je nejvyšší čas hledat pro uprchlíky v EU dlouhodobé řešení. Jak by podle vás mělo vypadat?
Dosavadní reakci celé Evropské unie bych zatím zhodnotil velmi dobře. Když to srovnám s roky 2015 a 2016 (migrační krize primárně v důsledku války v Sýrii, pozn. redakce), tak tehdy byla úplně jiná situace. V celé unii tehdy chyběla dobrá vůle, snad s výjimkou Německa a Švédska. Teď se to otočilo v tom, že dobrá vůle je prakticky všude. To situaci usnadňuje, zlehčuje koordinaci mezi státy.
Je to důvod, proč zatím nedošlo na něco jako povinné kvóty?
Ano, ty jsou řešením v okamžiku, kdy se státy přou o to, kdo bude nucen převzít to břemeno. Tak vyhrocenou situaci zatím nemáme a možná ani mít nebudeme.
Pomohl tomu i nástroj dočasné ochrany, který EU zavedla úplně poprvé a díky kterému se uprchlíci mohou po celé unii volně pohybovat...
Ano, díky němu je to vše jednodušší. Nicméně ta zátěž na veřejné orgány v Česku, stejně jako pohraniční státy nebo třeba Moldavsko mimo unii je obrovská. Proto Evropská komise přišla s desetibodovým plánem koordinace péče o válečné uprchlíky, který odsouhlasili všichni ministři vnitra EU.
Součástí toho plánu je i návrh na vznik jakéhosi indexu solidarity, který by měl podle počtu uprchlíků, kteří v různých zemích zůstávají, a s ohledem na počet obyvatel dané země vyjadřovat míru zátěže, kterou uprchlická krize představuje pro jednotlivé státy. Ostatní by pak měl motivovat, aby část uprchlíků převzali. Když o tom diskutovali ministři vnitra na konci března, Německo požadovalo, aby rozdělení péče o uprchlíky v rámci EU na základě tohoto klíče bylo závazné. Přitom Němci teď mají na starosti zhruba stejně uprchlíků jako osmkrát menší Česko. Proč o povinné kvóty stojí? A mělo by je chtít i Česko?
Za prvé je to projev typického německého odporu k chaosu. Oni prostě takto reagují. Za druhé, v rámci Německa rozdělování uprchlíků podle přesně formulovaného klíče už probíhá. Takže oni ten německý kontext převádí na celou Evropu. To je logické, nicméně kromě německé ministryně jsem volání po povinném přerozdělování neslyšel od žádného ministra vnitra.
