Politika rozšiřování Evropské unie zažila na konci února otřes, když Ruskem napadená Ukrajina podala svoji přihlášku ke členství v EU. V následujících dnech bez váhání stejně učinily i Gruzie a Moldavsko – další země východní Evropy s evropskými aspiracemi a v bezprostředním ohrožení ze strany Moskvy. Zejména ukrajinská žádost se setkala s velmi pozitivní reakcí ze strany EU.
Jednotná a pozitivní reakce ze strany EU představuje obrat v dosavadním postoji vůči evropským ambicím těchto tří zemí. Zájem Ukrajiny, Gruzie a Moldavska o vyhlídku na členství v EU není ničím novým, avšak Unie doposud žádnou povzbudivou odezvu nenabízela. Na rozdíl od zemí západního Balkánu nebyla východní Evropě nikdy možnost budoucího členství nabídnuta. Pro spolupráci s tímto sousedstvím má Evropská unie k dispozici samostatný nástroj, tzv. Východní partnerství, sdružující Ukrajinu, Gruzii, Moldavsko, ale i Arménii, Ázerbájdžán a Bělorusko (které však kvůli sporům s EU svoji účast v tomto programu jednostranně pozastavilo).
V posledních letech bylo více a více patrné, že rozdíly mezi zeměmi zahrnutými ve Východním partnerství jsou natolik velké, že nějaká míra rozlišení v přístupu EU bude nutná. Významným přelomem potom byla unilaterální akce Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, kdy v minulém roce společně lídři zemí založili tzv. Asociované trio. Tato platforma má sloužit k prohlubování vztahů s EU s konečným cílem v podobě členství.
Iniciativa se setkala s rozpačitou reakcí ze strany Unie – řada států včetně Česka ji jednoznačně podpořila, avšak některé členské země byly k evropským ambicím Tria skeptičtější. V prosinci 2021 se potom konal v Bruselu summit Východního partnerství, kde se podařilo docílit uznání a deklarované podpory Asociovaného tria, avšak ohledně jeho evropské perspektivy se dohody mezi členy EU dosáhnout nepodařilo. Zásadním faktorem ve zdrženlivosti evropských států vůči východní Evropě byla právě obava z reakce Ruska.
