Velké symboly, vstřícná gesta, úsměvy. Lepší rozloučení se Spojenými státy si Angela Merkelová po 16 letech v úřadě nemohla přát. V Bílém domě ji uvítal Joe Biden, který ji označil za svoji osobní přítelkyni i přítelkyni své země. Podobně vřele Merkelovou přijali i další vrcholní američtí politici. Prestižní Univerzita Johnse Hopkinse udělila německé kancléřce čestný doktorát. Po mrazivé atmosféře, která v americko-německých vztazích zavládla za Donalda Trumpa, ani památky. Na oslavy jejich nového začátku je nicméně ještě brzy. Na ose Washington – Berlín zůstává celá řada nevyřešených otázek a sporných témat.
Prvním je bezpochyby vztah k Číně. Spojené státy pozorují vzestup asijské autoritární velmoci na mezinárodním poli jednoznačně s obavami a vnímají ji jako svého největšího strategického rivala. Pro Německo je Čína nejdůležitějším zahraničním obchodním partnerem a byla to právě vláda kancléřky Merkelové, která koncem minulého roku tlačila na uzavření nové komplexní investiční dohody mezi EU a Čínou (její ratifikace v Evropském parlamentu je momentálně u ledu). Bidenova administrativa, která navázala na Trumpův konfrontační kurz vůči Pekingu, by samozřejmě ráda měla Německo v globálním soupeření se zemí středu na své straně. Berlín, který by sám sebe raději viděl jako prostředníka mezi oběma velmocemi, je ale v tomto směru značně zdrženlivý.
