Leadeři EU se při čtvrtečním jednání shodli na konečné podobně evropských rozpočtů v letech 2021-27 a obřím záchranném fondu 750 miliard eur na podporu zotavení evropských ekonomik po pandemii COVID-19. Definitivně bylo také potvrzeno, že peníze dostanou jen státy respektující demokracii a právní stát.
Vyjednávání byla extrémně náročná
Vyjednávání o celém balíku peněz byla nesmírně náročná. V červenci strávili státníci v jednacích místnostech čtyři dny, než se dohodli na konečné podobě rozpočtu. V listopadu pak došlo k dohodě mezi státy a Evropským parlamentem. V rámci celého balíku bylo také ustanoveno, že Evropská unie bude pečlivěji sledovat, zda příjemci prostředků nerozložili své právní soustavy do takové míry, že jsou peníze evropských daňových poplatníků bezostyšně rozkrádány. Z Česka známe hned několik případů, ve který se různé skupiny pokusily prostředky z evropských fondů krást. Byly stíhány, vyšetřovány a souzeny. Na to pamatují již fungující národní i evropské normy. Co ale dělat v zemích, kde jsou tyto skupiny napojeny na stát tak úzce, že rozkrádání policii a prokuraturu „nezajímá“ a soudy jej pak nesoudí?
S takovým úskalím si má poradit nařízení, které bylo k rozpočtu přiloženo a které umožňovalo v případě ohrožení právního státu pozastavit některým zemím vyplácení prostředků, shodne-li se na tom kvalifikovaná většina zemí. Při porušení právního státu může sice EU členské státy penalizovat již nyní, ale země se na tom musí usnést jednomyslně, což tento nástroj dělá prakticky nepoužitelným. Na to právě reagovalo nové nařízení, proti kterému se na poslední chvíli postavilo Polsko a Maďarsko a do čtvrtka kvůli tomu blokovaly dohodu o evropském rozpočtu.
