Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl, aby se Evropská unie vrátila k myšlence „evropské konfederace“, s níž přišel na začátku 90. let jeho tehdejší předchůdce Francois Mitterrand. Macron vyložil, že taková organizace by zahrnula státy, jako je Ukrajina, ale také Moldavsko či Gruzie, které usilují o členství v EU, aniž mají šanci ho v dohledné době dosáhnout. Zapojení do konfederace by bylo koncipováno jako příprava na plné členství v EU, nikoli jako alternativa k němu, a umožnilo by stále těsnější spolupráci evropských zemí, také tváří v tvář expanzivnímu chování Ruska.
„Potřebujeme najít cestu, aby Evropa byla stabilní a jednotná, a přitom se vyvarovat dojmu, že přistoupení k Evropské unii je jedinou možností,“ uvedl Macron v projevu, kterým uzavřel Konferenci o budoucnosti Evropské unie. Připomněl, že Mitterrand kdysi „konfederaci“ koncipoval jako organizaci zahrnující také Rusko; proto s ní řada postkomunistických zemí nesouhlasila. Nyní se Rusko samo diskvalifikovalo, vyřadilo se z evropské rodiny. Většina ostatních evropských zemí si naopak o to víc přeje se zapojit do společného prostoru spolupráce; přijetí některých z nich, například Ukrajiny, do EU by však trvalo roky, ne-li desetiletí, i kdyby dostaly okamžitě status kandidátů. Formát konfederace by umožnil těsnou spolupráci s nimi i přípravu na budoucí plnohodnotné členství.
Macron také podpořil návrhy „konference“ na změny základních smluv EU; upozornil, že se pro ně rozhodně vyslovil i Evropský parlament. „Jsem pro. Souhlasím. Znamená to, že budeme muset definovat své cíle. V příštích týdnech pro to připravíme půdu,“ uvedl s tím, že první zásadní politickou diskusi na toto téma očekává na summitu EU, který se sejde na konci května. Mezi reformami, které vyžadují revizi základních smluv, zmínil omezení jednomyslného rozhodování ve prospěch hlasování kvalifikovanou většinou nebo přiznání práva zákonodárné iniciativy Evropskému parlamentu. Mezi oblastmi, kde by EU mohla mít větší pravomoci, vyjmenoval zaměstnanost, hospodářský růst, dekarbonizaci ekonomiky a sociální spravedlnost.
Nezbytnou revizi základních smluv podpořila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Vždycky jsem říkala, že jednomyslné hlasování v některých oblastech prostě už nedává smysl, pokud chceme být schopni se posouvat rychleji. Nebo také že by EU měla hrát větší roli například ve zdravotní péči nebo v obraně,“ uvedla. Evropský parlament pochválila, že navrhuje svolání Konventu, který by se revizí smluv zabýval, a ujistila přítomné, že ona sama bude vždy stát na straně těch, „kdo chtějí unii reformovat, aby lépe fungovala“. Podobně jako Macron si přeje, aby se na této velké práci podíleli „všichni, bez ideologických červených čar“.
