Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla před europoslanci svůj druhý projev o stavu Unie. Reflektovala v něm poslední rok ve znamení pandemie covid-19 a kroky, které chystá Evropská komise pro nadcházející rok. Ten bude ve znamení snahy o posunutí evropské autonomie a ochrany společných evropských hodnot.
Autonomie ve výrobě evropských mikročipů
Koncept evropské strategické autonomie vešel ve známost především po šoku spojeném s ruskou agresí na Ukrajině a zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem. Týkal se pochopitelně obrany a reflektoval nejistotu rychle se měnícího bezpečnostního prostředí ve světě. V rámci něho měla získat EU odpovídající schopnosti pro zajištění vlastní obrany a bezpečnosti.
S příchodem pandemie covid-19 se koncept strategické autonomie rozšířil i o výrobu a vývoj výrobků a technologií na území EU. Stačí připomenout například diskuse o tom, zdali by Evropská unie neměla vyrábět ochranné prostředky na svém území místo toho, aby byla závislá na dovozu z Číny.
Ve svém letošním projevu rozpracovala von der Leyenová koncept strategické autonomie dále a vyzvala k vytvoření evropských kapacit na výrobu vlastních mikročipů a jejich současný vývoj tak, aby EU byla více nezávislá na externích dodavatelích z Asie. V této souvislosti připraví Komise novou evropskou legislativu, která by zmíněnou autonomii měla umožnit.
Pro Českou republiku je toto velmi důležitá zpráva, a to nikoliv pouze s ohledem na fakt, že se EU chystá vybudovat výrobní kapacity na mikročipy, ale také v souvislosti s tím, že se mění její uvažování nad globalizovanou ekonomikou, multipolárním světem a roli Evropy v nové éře.
Je totiž vysoce pravděpodobné, že se Evropa bude snažit získat zpět své vlastní výrobní kapacity i v dalších oblastech. Období volného globalizovaného trhu končí a trend směřuje jednoznačně k lokalizaci výroby. To je i příležitost pro Českou republiku, která by z toho mohla do budoucna těžit a přilákat výrobu s vyšší přidanou hodnotou.
