Páteční summit EU byl především o zastropování cen plynu. Ale lídři se o zastropování nedohodli, což byl šok pro pozorovatele i pro veřejné mínění. Přesto byl závěr summitu prezentován jako úspěch, EU je jednotná ve svém úsilí nadále hledat řešení přijatelná pro všechny. V průběhu jednání vzrostlo napětí mezi Francií a Německem – prezident Macron obvinil Berlín, že se izoluje od zbytku EU. Francouzský tlak se vyplatil, Německo přistoupilo na to, že se o zastropování cen plynu bude jednat, zatímco doposud to rezolutně odmítalo. Takže je to snad přeci jen úspěch, i když hledání jednoty tímto tempem asi krizi hned tak nevyřeší.
Německý protiargument, totiž že EU nemůže ovlivnit ceny na globálním trhu s plynem, má nepochybně racionální jádro. Nikdo nedokáže předpovědět, jak se situace na globálním trhu vyvine. Jisté ale je, že kdyby se EU konečně dohodla na společných nákupech plynu (návrh byl s velkou slávou a s odvoláním se na úspěšné společné nákupy vakcín proti covidu oznámen už v březnu), velký odběratel na trhu může ceny ovlivnit. Až doposud Německo přeplácelo všechny potenciální odběratele a velká část zkapalněného plynu, který evropské terminály byly schopny přijmout a pustit do plynovodů, směřovala do Německa.
Pro Německo a jeho ekonomiku má zajištění dostatečné dodávky plynu naprosto zásadní význam. Bohatá země je ochotna zaplatit za plyn cokoliv, aby zabránila obávané ekonomické katastrofě. Hájí tedy tvrdošíjně své zájmy, což koneckonců dělá každý stát. Evropská solidarita má své meze, ale politický a geopolitický význam jednoty EU v dnešní situaci, kdy na hranicích unie zuří nesmyslná a krutá válka rozpoutaná a vystupňovaná putinovskou diktaturou, je větší než kdykoliv v minulosti.
To je obrovské dilema pro evropské lídry, kteří jednotu chtějí zachovat stůj co stůj. Rizikem ovšem je, že okázalé projevy jednoty jsou stále méně přesvědčivé, vyznívají stále více pokrytecky, lidé jim přestávají věřit, zvláště když nevidí konkrétní pozitivní dopady nekonečných jednání ministrů energetiky a Evropské rady, stále nových mírně pozměněných návrhů Evropské komise v úsilí nalézt kompromis.
Evropské země v roce 2022 nakoupily více zkapalněného zemního plynu (LNG) než kdykoliv v minulosti. Žízeň Evropy po LNG má však negativní důsledky pro země v jiných částech světa, které dlouhodobě dovážejí LNG ve velkých objemech. Ceny prudce rostou a na trhu je k mání méně LNG, což ho činí nedosažitelným pro chudší země. Evropa prostě zaplatila více, než jsou jiné trhy ochotny nebo schopny zaplatit. Důsledky pro některé země jsou nemilosrdné – změny na trhu dopadly tvrdě například na Bangladéš, Pákistán, ale i Indii.
Před dvěma týdny zažil Bangladéš nejhorší výpadky proudu za téměř deset let, kdy více než 100 milionů lidí zůstalo několik hodin bez proudu. Země se už měsíce snaží zajistit dostatek plynu na globálních trzích, ale bez úspěchu. Pákistán je uprostřed vážné energetické krize. Na nedávné aukci se mu nepodařilo přilákat ani jedinou nabídku v tendru na dodávku jednoho tankeru LNG měsíčně po dobu čtyř až šesti let. Celé měsíce se také neúspěšně snažil nakupovat LNG na krátkodobějších spotových trzích.
Dříve podepsané smlouvy často obsahují doložky o přerušení, což znamená, že dodavatelé mohou prodat LNG na jiné trhy, pokud si to přejí. V takovém případě musí zaplatit pokutu, což se jim vyplatí, protože alternativní evropský trh je lukrativní.
