Angela Merkelová nebude ve volbách, které se uskuteční 26. září, obhajovat mandát německé kancléřky. Po více než patnácti letech se tak chýlí ke konci éra, kdy Merkelová dominovala domácí, ale také evropské politice. Právě ve druhé zmíněné oblasti by mohlo dojít k přeskupení sil a faktický leadership Evropy by se mohl přesunout za hranice spolkové republiky. Kdo bude po německých volbách hrát v Evropě prim?
Německé volby
Nejprve si ale shrňme situaci v Německu. Do voleb nyní zbývá již jen něco přes dva týdny a CDU/CSU, která formovala Německo posledních 16 let, má podle posledních průzkumů problémy udržet si voliče. Její preference se za poslední dva měsíce propadly ze 30 na 21 procent. A to ji ještě v březnu chtělo dát svůj hlas 35 procent voličů.
Oproti tomu sociální demokraté, SPD, jež mnozí na jaře předem prohlašovali za odepsané, získali 10 procent oproti patnáctiprocentnímu průměru, který si drželi po celý rok. Za odepsanou stranu byla SPD označována zejména kvůli nástupu Zelených, který koreloval s úpadkem preferencí obou tradičních stran tzv. velké koalice (CDU/CSU-SPD).
With less than four weeks to go until the election, Germany's center-left Social Democrats (SPD) have taken a lead over the center-right Christian Democrats (CDU) and their Bavarian sister party, the Christian Social Union (CSU). pic.twitter.com/F5Fh9fMwD4
— DW News (@dwnews) September 2, 2021
Právě Zelení vzbuzují nejvíce vášní, jelikož jde o velmi progresivní stranu. Jejich lídryně Annalena Baerbocková navíc nedávno čelila nařčení z plagiarismu ohledně své nové knihy. Poměrně dynamickému vývoji odpovídají i průzkumy, které ukazují, že voliči stále váhají, zda jsou Zelení tou správnou volbou.
Ačkoliv si celý rok vedli lépe než levicová SPD a v květnu dokonce překonali CDU/SPD a obsadili první místo v průzkumech, nyní jsou na třetím místě se 17 procenty. Jen pár týdnů před volbami tak Zelení zažívají malé rozčarování a sledují, jak SPD v čele s Olafem Scholzem přebírá jejich voliče.
Olaf Scholz, od roku 2018 ministr financí a bývalý starosta Hamburku, se nyní zdá nejpravděpodobnějším kandidátem na kancléře. Scholz již uvedl, že by chtěl složit příští německou vládu společně se Zelenými. Pro utvoření vládní koalice však bude podle očekávání nejspíš zapotřebí ještě jeden partner. Povolební vývoj tak bude zřejmě velmi dynamický.
Preference hlavních stran se nicméně mohou ještě měnit. Jejich proměnu, včetně potenciálních koalic, jde velice dobře sledovat na serveru POLITICO. Už teď je ale jisté, že budoucího německého kancléře čeká těžká role. Vyplnit mocenské vakuum, které zbude po Angele Markelové, bude extrémně složité.
A to nejenom na domácí půdě. Ostatní evropští lídři určitě nebudou sedět se založenýma rukama a čekat, až, případně zda nový kancléř či kancléřka zaujme stejné postavení na evropské scéně jako jejich předchůdkyně. O slovo se už přihlásil španělský premiér Pedro Sánchez, který prohlásil: „Pokud dojde ke změně v Německu, Španělsko a Německo by se mohly stát motorem nové progresivní koncepce, která by podle mého názoru měla v Evropě velký ohlas.“
