KOMENTÁŘ JANY JUZOVÉ | Rada ministrů pro evropské záležitosti členských států EU měla v úterý odsouhlasit vyjednávací rámec pro přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Jde o klíčový krok pro zahájení vyjednávání s oběma zeměmi, které bylo přislíbeno ze strany EU a mělo se dle původních plánů uskutečnit ještě před koncem roku 2020. Společný postup členských zemí EU však narazil na překážku – Bulharsko přijetí vyjednávacích rámců zablokovalo. Paradoxem je, že dle prohlášení bulharské politické reprezentace by země podpořila zahájení dialogu s Albánií, avšak ne s výrazně připravenější Severní Makedonií. Důvodem pro využití práva veta ze strany Bulharska jsou táhlé spory ohledně společné historie obou sousedících zemí a bulharské odmítnutí existence samostatného makedonského národa a jazyka. Veto přišlo po několikaměsíčním intenzivním vyjednávání mezi bulharskou vládou a Severní Makedonií, které mělo vést k nalezení kompromisu. Jak je patrné, najít společnou řeč se sousedícím zemím nepodařilo.
Bulharský postup se setkal s kritikou ze strany dalších členských zemí EU, a to i aktuálně předsedajícího Německa, které bylo do jednání mezi Bulharskem a Severní Makedonií zapojeno. Pro zbytek EU je těžko pochopitelné, proč právě Bulharsko, které přístup zemí západního Balkánu do EU tradičně podporuje, zamezilo takto důležitému průlomu v otázce rozšiřování EU. A to ještě na základě bilaterálních problémů nesouvisejících s kritérii pro členství v Unii.
Zablokování společného postupu EU v otázce rozšíření je tragické hned z několika důvodů. Evropské instituce i členské státy za poslední rok investovaly velké množství energie a času do politiky rozšiřování EU. Po „zamrznutí“ rozšiřovacího procesu během mandátu minulé Evropské komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera deklarovala nová Komise vedená Ursulou von der Leyenovou svou vůli dát proces opět do pohybu a dosáhnout hmatatelnějších výsledků.
Hned v říjnu minulého roku však bylo očekávané zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií zablokováno několika lídry EU, v čele s francouzským prezidentem Macronem. Státy tehdy požadovaly přehodnocení celé metodologie rozšiřovacího procesu tak, aby lépe zaručovala respekt k vládě práva a demokratickým principům ve vyjednávajících zemích. Tato metodologie představuje soupis pravidel a principů, kterými se řídí proces od otevření přístupových vyjednávání až po samotný vstup země do EU. Různé členské země se následně předháněly v návrzích na to, jak pravidla reformovat. Na základě získaných podnětů a obav vyjádřených jednotlivými státy EU představila Evropská komise v únoru návrh na novou metodologii pro rozšiřování, která byla na jaře schválena Evropským parlamentem a Radou EU.
Tento nastolený konsensus mezi jednotlivými institucemi EU i členskými státy měl dle všech očekávání vést k odblokování celého procesu rozšiřování Unie a k zahájení vyjednávání s Albánií a Severní Makedonií. Současný postup Bulharska však tyto společné snahy zhatil a opět jen dokazuje neschopnost členských zemí EU vystupovat jednotně.
