Neurovědec z brněnské Masarykovy univerzity Omar Šerý je zásadně proti promořování populace koronavirem. „Naopak se domnívám, že musíme zabezpečit, aby se co nejméně lidí nakazilo, protože nevíme, u koho bude mít nákaza jaký efekt i na pozdější zdraví. Jinak si vyrábíme budoucí invalidy,“ říká v rozhovoru pro INFO.cz.
Lékaři upozorňují na to, že u části nakažených se objevují i neurologické potíže, jako jsou zmatenost, neschopnost mluvit, záchvaty podobné epileptickým či ztráta paměti. Znamená to, že virus napadá i lidský mozek?
Ano. Koronaviry mají schopnost napadat nervové buňky a podpůrné buňky v mozku, takzvané gliové buňky. Za normálních okolností nejsou viry schopny projít bariérou mezi mozkem a krví v cévách. Zánět plic ovšem může vyvolat tak silnou zánětlivou reakci, že jsou při ní vylučovány z různých buněk takzvané cytokiny. To jsou proteiny, které způsobují a zesilují zánět. Pojem „cytokinová bouře“ vlastně znamená vylučování obrovského množství různých cytokinů v důsledku silného akutního zánětu, což samo o sobě bohužel vede k poškozování tkání. Takže k poškozením způsobeným viry se přidává i sebepoškozování organizmu. No a silný zánět může způsobit narušení bariéry mezi mozkem a krví, čímž se mozek otevírá pro vstup virů, bakterií, toxinů, cholesterolu a podobně. Mozek pak může být napaden nejen koronaviry, ale i bakteriemi a dalšími látkami a toxiny, což vede k jeho zánětům a poškození a také k pozdějším psychickým poruchám.
