Okno do katastrofy: Hladina oceánů stoupne o metry, do pohybu se dají masy lidí, říká klimatolog

Jedním z důsledků klimatických změn bude neobyvatelnost některých dnes hustě osídlených regionů. „Globálně musíme počítat s mnoha desítkami milionů lidí, kteří přijdou o svůj domov,“ říká v rozhovoru klimatolog Alexander Ač z Ústavu globální změny Akademie věd. Upozorňuje v této souvislosti, že mezinárodní právo nezná termín „klimatický uprchlík“, a neexistují tudíž mechanismy, jak se právně vypořádat s lidmi, kteří opouštějí své domovy v důsledku změny klimatu. Horní odhad přitom hovoří o několika stovkách milionů klimatických uprchlíků. V praxi by to znamenalo, že jen do Evropské unie přijde následkem oteplování ročně asi jeden milion lidí. Zveřejňujeme on-line další text z tištěného magazínu InfoLab.

Jak bude podle dostupných dat a trendů nejspíš vypadat Země za padesát nebo sedmdesát let?

Možností je několik. Pokud bychom počítali s vývojem, který bude podobný tomu současnému, tedy že globální emise skleníkových plynů porostou i nadále, nadále bude růst globální teplota a nastoupené negativní trendy se budou zvýrazňovat, tak se například hladina oceánů zvýší nejméně o půl metru.

To je strašně moc…  

Jsou i horší scénáře, tento je optimistický. Některé práce ukazují, že to bude víc než dva metry.

Co to bude znamenat?

Přinese to tlak na populace žijící u pobřeží oceánů. Pouze v Bangladéši se bude muset v roce 2050 v důsledku zvýšené hladiny oceánů přestěhovat přibližně třicet milionů lidí. Jde o jednu z nejlidnatějších zemí světa a ti lidé se budou muset samozřejmě někam přesunout. Stále je to ale pouze jeden stát u moře, globálně musíme počítat s mnoha desítkami milionů lidí, kteří přijdou o svůj domov. Už dneska pozorujeme například v deltě řeky Mekong ve Vietnamu migraci lidí v důsledku zvyšující se hladiny oceánu. Řeka se tam zasoluje a zemědělci tak přicházejí o úrodnou půdu, problémy začínají ale i v Indii nebo v Egyptě… Jde zkrátka o nastoupený trend, který bude více či méně podobným způsobem pokračovat v různých částech světa.

Dnes přitom mezinárodní právo nezná termín „klimatický uprchlík“, neexistují mechanismy, jak se právně vypořádat s lidmi, kteří opouštějí své domovy v důsledku změny klimatu. Je to sice většinou kombinace několika faktorů, toto je ale jeden z nich.

Existují alespoň hrubé odhady, kolika lidí se to bude týkat?

Spodní odhad je okolo padesáti milionů lidí, ten horní hovoří spíše o několika stovkách milionů klimatických, či chcete-li environmentálních uprchlíků. 
Do Evropské unie by následkem oteplování ročně přicházel jeden milion lidí.

sinfin.digital