V následujících týdnech a měsících pravděpodobně dojde kvůli dopadům pandemie choroby COVID-19 a nouzového stavu k nárůstu pacientů závislých na alkoholu, lécích proti úzkostem a drogách a prohloubení problémů stávajících pacientů se závislostním chováním. Ke zvlášť ohroženým skupinám patří děti a dospívající, u kterých hrozí zejména vznik nebo rozvoj závislosti na sociálních sítích a počítačových hrách. Upozorňují na to odborníci včetně rektora Univerzity Karlovy, profesora Tomáše Zimy, a specialisté z řad adiktologů. Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové je nutné monitorovat vývoj a dynamicky na situaci reagovat, a to včetně pomoci poskytovatelům adiktologických služeb, které musí řešit novou situaci.
Negativní dopady karantény na psychické zdraví obyvatelstva při vypuknutí epidemie zaznamenaly už asijské státy při epidemii infekční choroby SARS v roce 2002 a 2003. Podle nově zveřejněného souboru studií mapujících tehdejší situaci, které popisují psychosociální dopady karanténních opatření, postižení trpěli post-traumatickou stresovou poruchou, úzkostmi, depresemi, nespavostí a dalšími poruchami. Informoval o tom na svých stránkách prestižní lékařský časopis The Lancet.
Ministerstvo zdravotnictví kvůli očekávanému rozvoji psychických problémů v souvislosti s ekonomickými a sociálními problémy způsobenými současnou epidemií COVID-19 zřídilo Linku psychické pomoci 1212 s předvolbou 5. Na ní pomáhají odborníci Systému psychosociální intervenční služby, vycvičení pro komunikaci s lidmi zasaženými krizí. Zájem o linku je zatím veliký: za prvních pět dní od zřízení se na ni dovolalo přes 700 lidí.
