Jméno ministra obrany Martina Stropnického zaznívá stále častěji v souvislosti s možným prezidentským kandidátem hnutí ANO. Nepostavit vlastního reprezentanta do prezidentského klání by bylo i podle něj samotného alibismus. Jeho kandidatura záleží na tom, zda bude na únorovém sjezdu zvolen za místopředsedu. „Pokud bych měl silný mandát jako místopředseda, tak to znamená vyslovení obecné důvěry. To je pro tu úvahu důležité,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ. Zásadní je i to, zda se rozhodne znovu kandidovat Miloš Zeman. „Není hanebným kalkulem čekat, co prezident Zeman. To je naprosto legitimní součást úvahy,“ říká. Současný prezident je podle něj silný protivník ve výhodné pozici. „Rozeběhnout se proti popravčí četě není statečnost, ale hloupost,“ dodává Stropnický.
Blíží se únorový sjezd hnutí ANO. Už je jasněji, zda se uvnitř hnutí uskuteční prezidentské primárky?
Úkoly hnutí mají své pořadí. První je na řadě drobná změna stanov a převolení velení. A já jsem přesvědčen, že tam dojde ke změnám jak na místopředsednických postech, tak v řadových členech předsednictva. To je dohromady třináct lidí, takže ani nevychází co kraj, to člověk. A každý kraj tam chce někoho mít. Vzápětí na to, a to už leckdo z nás připravuje některou z kapitol, je program do podzimních voleb. Kdybych to označil pěti stupni, tak je to ve fázi dvě. Pak je teprve na řadě to, o čem mluvíte. Takže si nemyslím, že na únorovém jednání se o tom bude nějak mnoho mluvit. Až nové předsednictvo zasedne poprvé někdy v březnu, tak tam předpokládám, že se o tom mluvit bude. A řekne se: pojďte, uděláme to takto a tehdy a tehdy. Jsem zastáncem toho, že není kam spěchat.
Existuje možnost, že by se primárky vůbec nekonaly?
Neslyšel jsem je nějak zpochybňovat. Myslím, že pravděpodobná varianta je ta, že každý kraj vygeneruje kandidáta. To neznamená, že jich bude tolik co krajů. Mohou být dohromady dva, může jich být sedm.
