V novém díle podcastu Women in Finance se sešlo dynamické duo Tereza Vinklerová ze společnosti Eurowag a Sandra Kalijanko z Moneta Money Bank. Dvojice, která se nezalekne žádné výzvy a je schopna pracovat pod tlakem. Dá se dokonce říci, že zmíněné dámy si napětí v práci užívají. Kde mají své limity? Jak se sžívají s konci projektů a obdobím útlumu? A umí pracovat se svými pochybnostmi? I o tom mluví během rozhovoru.
Tereza Vinklerová, financial manager v Eurowagu, a Sandra Kalijanko, senior manager web portals and direct communication v Moneta Money Bank, jsou dynamické manažerky, které se nebojí nových výzev a příležitostí.
Sandra nastoupila do Moneta Money Bank v roce 2016 jako online marketingový specialista a už za dva roky vedla redesign celého webu banky a měla pod sebou tým 40 developerů. Tereza v 33 letech odřídila klubové financování Eurowag, která je listovaná na londýnské burze, a uzavřela první sustainability linked loan v regionu.
Ani jedna z nich se svým velmi rychlým tempem netají. „Myslím si, že jsem opravdu dynamičtější jedinec. Sama mám ráda komplikovanější úkoly a poslední dobou si užívám pracovat pod tlakem. Náš management díky tomu objevil mou skrytou superpower,“ říká Tereza o svém pracovním nastavení a Sandra s ní souhlasí.
„Sama sebe také považuji za dynamičtější. Nebaví mě být dlouho v útlumu. Hodně se to u mě změnilo po dětech, kdy jsem zjistila, že mé limity jsou úplně někde jinde, než jsem si původně myslela. Když se dlouho nic neděje, způsobuje mi to lehký diskomfort. A hledám si, co dalšího dělat,“ doplňuje Sandra.
I když si obě manažerky zařazené v loňském přehledu 131 inspirativních žen ve světě financí tlak v práci užívají, dobře ví, kde jsou jejich limity, kde si nastavit hranice a kde si říci o pomoc.
Tereza si ve svých třiceti letech prošla vyhořením. „Musím říct, že to pro mě byla velká facka, která mě naučila, jak pracovat s časem, stresem a s imposter syndromem. Dnes už umím nahlas říct, když docházím do svého peaku,“ vysvětluje a zdůrazňuje, že v krizích je důležité mít empatický tým. „Tým je důležitý v tom, že se před sebou nestydíte mluvit o svých slabinách. Je fajn mít skvělé kolegy a umět si říct o pomoc.“
I Sandru lidé z jejího okolí několikrát varovali, aby si v kontextu svého tempa dala pozor a trochu šlápla na brzdu. „Chvílemi jsem z vyhoření měla strach, ale naštěstí se mi to nestalo. Dává mi to tak signál, že mé limity jsou dál, než si vnitřně myslím. A když mám pocit, že už se to k vyhoření blíží, vím, že je třeba nastavit hranice, aby to člověka nesemlelo,“ říká Sandra.
Dalším tématem, kterému se Sandra Kalijanko a Tereza Vinklerová v rámci rozhovoru věnovaly, bylo to, jak čelit vlastním pochybnostem. Mají na to recept? „Jednou za týden si dělám sebereflexi. Napíšu si, co mě brzdilo. A když cítím, že se točím v kolečku, zeptám se kolegy na radu a určité ‚rozmotání‘,“ vysvětluje Tereza s tím, že je vděčná za vzájemné feedbacky po skončení projektů.
I Sandra se potýkala s pochybnostmi. „Zejména když jsem dostala další funkci, říkala jsem si, jestli na to mám. Ale pak mi vždy dojde, že mě někdo z vedení do dané funkce nanominoval, a to mi dodá sebedůvěru,“ říká Sandra.
Kdy naposledy se Tereza Vinklerová a Sandra Kalijanko cítily odvážné? Jak reagují na negativní zpětnou vazbu? A jaká otázka by je osobně nejvíc potěšila? I o tom mluví v podcastu Women in Finance.
