Setkání u holého stolu: Čínský prezident si v Paříži vyslechl kritiku nekalých praktik, teď míří do Srbska a Maďarska

Když před pěti lety hostil francouzský prezident Emmanuel Macron svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga, přivítal ho na zámku ve Versailles s okázalou pompou. Od té doby ale vztahy mezi Francií a EU na jedné a Čínou na druhé straně výrazně ochladly. V Elysejském paláci se v pondělí 6. května odehrála u strohého kancelářského stolu slovní výměna, kdy si každá strana říkala, co chtěla, ale vzájemně si neodpovídaly. Teprve budoucnost ukáže, zda si při tom také naslouchaly, nebo ne.

Macron si na pařížské setkání se Si Ťin-pchingem přizval posilu v podobě předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, také aby ukázal, že s čínským pohlavárem mluví jaksi jménem celé Evropské unie. Pověděli mu, že nepřipustí, aby se Čína dál dopouštěla nekalých obchodních praktik, poškozovala evropské dovozce a zaplavovala evropský trh ocelí či elektrovozy za dumpingové ceny. 

Od usměvavého hosta se na „oplátku“ dověděli, že Čína nic takového nedělá – přeje si jen dobré partnerské vztahy s Evropou a také strategickou komunikaci.

Konkrétně si Si Ťin-pching od Von der Leyenové vyslechl, že „EU nebude váhat s tvrdými opatřeními na ochranu své ekonomiky a bezpečnosti“. Měla tím na mysli zejména antidumpingové vyšetřování dovozů čínských elektromobilů, jehož výsledky mají být zveřejněny během května.

Zlámalová vysvětluje: Kdy se nebránit dovozu aut z Číny

Čína se sice pokusila o odvetu v podobě podobného šetření vůči dovozům francouzského koňaku, významem však nesouměřitelnou. Není vyloučeno, že „pařížské semeno“ v Pekingu vzklíčí – Čína potřebuje odbytiště pro své elektrovozy a Evropa pro ni zůstává posledním velkým otevřeným trhem: všechny ostatní – USA, Indie, Turecko – už zavedly protičínské bariéry.

Pro Evropany jsou tyto vztahy provazochodeckým cvičením. Čínu potřebují také proto, že si – jim pod nosem – vybudovala světový kvazimonopol na řadu komponentů do špičkových technologických výrobků, bez kterých se evropský průmysl neobejde. Má tedy slušný vydírací potenciál, který se Evropa snaží neutralizovat diverzifikací svých dovozů, což není vždycky snadné. 

Na druhé straně Čína velmi stojí o evropské odbytiště pro své výrobky. Obchodní válka by tedy nebyla ani v jejím zájmu. Potvrdila se tedy, aspoň prozatím, oprávněnost postupu EU popisovaného jako „nikoli roztržka, ale omezení rizik“.

Čína ohledně Ukrajiny nadále takticky lavíruje

Významným zdrojem nedůvěry je jasná čínská podpora Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Macron se ovšem nevzdává a je ochoten svému protějškovi opět veřejně věřit. „Sdílíme stejný cíl, a to je spravedlivé a trvalé řešení v souladu s mezinárodním právem,“ řekl po setkání. Jeho host Si Ťin-pching uvedl v článku pro Le Figaro: „Čína není původcem této krize a nijak se na ní nepodílí. Vždycky jsme hráli konstruktivní úlohu ve prospěch mírového řešení.“

Všichni přitom vědí, že se Čína nejen nepřipojila k protiruským sankcím, ale daří se jí je významně oslabovat, protože evropské a americké dovozce citlivých výrobků do Ruska nahradili ti čínští. Nedodává sice Rusku přímo zbraně, ruské zbrojovky však používají čínské čipy, polovodiče a dalších výrobky. Přes Čínu také dovozci západní protiruské sankce vesele obcházejí.

Čína odmítla účast na mírové konferenci o Ukrajině ve Švýcarsku, protože nebylo pozváno Rusko

Emmanuel Macron rád spoléhá na důvěrné vztahy mezi čtyřma očima, na jakousi bilaterální chemii s lídry světa. S Vladimirem Putinem se mu to nepovedlo. Si Ťin-pchinga sice loni přesvědčil, aby zatelefonoval ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému – tím však čínská ochota také skončila. 

I tentokrát jak francouzská hlava státu, tak šéfka Evropské komise na čínského prezidenta naléhali, aby využil svého vlivu na Putina a přispěl tak k mírovému řešení konfliktu. Dostalo se jim odpovědi, že na tom Čína usilovně pracuje. Přeje si prý mír, a také respektování mezinárodního práva.

Prezident Si dokonce souhlasil s Macronovým návrhem na „olympijské příměří“, tedy zastavení všech ozbrojených konfliktů po dobu trvání letošní letní olympiády, která se bude konat ve Francii. Taková symbolika nic nestojí. 

Čína se však nezúčastní červnové mírové konference o Ukrajině ve Švýcarsku, protože na ni nebylo pozváno Rusko. Takže si nedělejme iluze – Moskvu a Peking přece nadále pojí „bezbřehé přátelství“.

Suma sumárum posloužila návštěva k tomu, aby si obě strany řekly své. Dialog pokračuje, což je už samo o sobě úspěchem. Exportně orientovaná Evropa potřebuje obrovský čínský trh, stejně jako nemůže zcela bránit masovým dovozům. Musí proto, na rozdíl od Spojených států, více lavírovat.

Ivan Hodáč: Evropa se musí probrat. Čínská elektroauta jsou nejen výrazně levnější, ale i kvalitnější a krásnější

Čína navíc vydělává na její vnitřní nejednotě – Macron působí jako jestřáb ve srovnání s německým kancléřem Olafem Scholzem, kterému jde hlavně o zajištění odbytiště pro domácí podniky. Ten se ostatně z pařížského setkání omluvil.

O nevalném stavu evropsko-čínských vztahů svědčí i to, jak si Si Ťin-pching svou evropskou cestu naplánoval. Po Francii se vydává do Srbska, a to – ejhle, shoda okolností? – zrovna na 25. výročí nešťastného amerického bombardování čínské ambasády v Bělehradě. Na jejím místě otevře slavnostně výstavné čínské kulturní centrum.

Potom se vypraví za Viktorem Orbánem, jediným svým opravdu upřímným přítelem uvnitř Evropské unie. V srdečné atmosféře se bude sotva mluvit o protivné válce na Ukrajině. Čína se chystá postavit u Debrecenu gigatovárnu na baterie a u Szegedu první velikou evropskou fabriku vyrábějící čínské elektroautomobily značky BYD. 

Vnese tak rozkol přímo do řad EU, které se tak kvůli Maďarsku může stát, že případná antidumpingová opatření vlastně uplatní sama proti sobě.

Čínská elektromobilní invaze se u nás zatím nekoná: Kdy ji můžeme očekávat a jak masivní bude?

Macron jestřábem Evropy a hrozba ruského armagedonu: Vyšle NATO jednotky na Ukrajinu?

sinfin.digital