O málokterém státu americké unie je v poslední době tolik slyšet jako o Texasu. Právě on stál za bývalým republikánským prezidentem Donaldem Trumpem tak pevně jako málokdo, dokonce i po útoku na Kapitol z ledna letošního roku; právě tady se zrodil nejrazantnější odpor proti migrační politice nového prezidenta Joea Bidena; právě tady byl schválen a uveden do praxe kontroverzní protipotratový zákon; právě zdejší konzervativní guvernér zakázal požadovat po občanech státu očkování; právě sem utíkají před progresivistickou „revolucí“ a před dalšími nepříjemnostmi (včetně těch klimatických) ve velkém počtu obyvatelé Kalifornie. Také historie Texasu stála za to – právě o něj se vedla v polovině 19. krvavá válka; právě tady zavraždili prezidenta Kennedyho; právě s ním byli úzce spojeni otec a syn Bushové…
Vezměme to ale, pro pořádek a alespoň stručně, chronologicky. Ponecháme-li stranou předkolumbovskou éru a časy předtím, než se stal Texas objektem zájmu Spojených států amerických (což by samo o sobě bylo na dlouhý, mimořádně zajímavý text), je třeba začít ve třicátých letech, respektive čtyřicátých letech 19. století. Právě tehdy začali tamní politici usilovat o připojení k USA (v této době žilo na území Texasu již přes třicet tisíc Američanů), zatím ale bez úspěchu. Navzdory tomu ale Texas směřoval k odtržení od Mexika, jehož součástí byl, tak jako tak, zejména kvůli „nepřátelské politice“ prezidenta Antonia Lópeze de Santa Anna, jenž v roce 1835 vyprovokoval (mimo jiné svou snahou omezit přistěhovalectví Američanů) tzv. Texaskou revoluci, na jejímž konci, po vítězství v bitvě u San Jancinta, byla v březnu 1836 vyhlášena Texaská republika.
Mexiko tuto republiku nikdy neuznalo (fakticky vzato ji pokládalo za „vzbouřenecké území“) a poté, co byl Texas v prosinci 1845 jako osmadvacátý stát přijat do USA, došlo mezi oběma zeměmi v letech 1846–1848 k válce, která skončila drtivým vítězstvím Američanů. Mexiko tak ztratilo rozsáhlá území, z nichž víceméně vznikly další státy americké unie, respektive jejich další části – nejen Texas samotný, ale také Kalifornie, Nové Mexiko, přesněji řečeno tzv. New Mexico Territory, Arizona, Nevada a Utah – a nepřátelství mezi oběma zeměmi dále vzrostlo. Pokud byste chtěli vědět, jak se na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století v Texasu a na americko/texasko-mexické hranici žilo, přečtěte si nejlepší knihu jednoho z nejpozoruhodnějších amerických spisovatelů druhé poloviny minulého a počátku tohoto století Cormaka McCarthyho (*1933) „Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě“ (Blood Meridian ot the Evening Redness in the West; 1985). Román, očima nedospělého chlapce viděné řádění gangu bývalého texaského rangera Johna Joela Glantona, jenž podle četných kritiků snese srovnání s tak monumentálními díly světové literatury a filmu, jako jsou například „Bílá velryba“ Hermana Melvilla či „Divoká banda“ Sama Peckinpaha (mám-li zůstat u Američanů), ukazuje – alespoň podle mého soudu – Texas nanejvýš přesvědčivě přesně takový, jaký byl i jaký je, tedy drsný, syrový a brutální, třebaže od časů americko-mexické války uplynulo už víc než století a půl.
To ostatně výtečně ukazuje i další, v Česku rovněž známý McCarthyho román s názvem „Tahle země není pro starý“ (No Country for Old Men; 2005), zfilmovaný kongeniálně bratry Joelem a Ethanem Coenovými (2007), zasazený do roku 1980 a ukazující, že se Texas navzdory více než stoletému civilizačnímu pokroku a modernizaci „ve svém jádru“ příliš nezměnil. To, co se přihodilo hlavnímu hrdinovi románu a posléze filmu, veteránovi vietnamské války, jenž se shodou okolností dostal k penězům místních gangsterů a následně za to krvavě zaplatil, se – nejen podle Američanů – mohlo a vlastně dodnes může, pokud jde o USA, přihodit opravdu jenom v Texasu. Útržky vět, které jsem před lety mimoděk odposlechl, když jsem vycházel z premiéry filmu u nás, a sice „kdo se má pořád dívat na tyhle americké pohádky“ a podobně, svědčí jen o tom, že většina lidí u nás o Texasu nic neví. Jak jsem už řekl: navzdory veškerému civilizačnímu pokroku je to stát (jako ostatně celý americký Západ a Středozápad), kde se nikdo s nikým nemaže a kde život není – tak či tak – snadný, se vším všudy…
