Vláda Petra Fialy chce do konce svého mandátu přijmout velkou mediální novelu – komplexní a politicky citlivou legislativu, jež mimo jiné počítá i se zvýšením koncesionářských poplatků. Ovšem poté, co na podzim ministerstvo kultury představilo základní parametry nového zákona, dala soukromá média zřetelně najevo svou nevoli, že nebyla přizvána k jednacímu stolu a vydupala si jednání za zavřenými dveřmi o konečné podobě zákona. Libor Matoušek, předseda Asociace online vydavatelů (AOV), která je jedním z účastníků jednání, v rozhovoru pro INFO.CZ nyní vysvětluje, s čím jdou online vydavatelé do náročné diskuse.
Když ministerstvo kultury loni na podzim představilo svůj návrh velké mediální novely, která počítá se zvýšením veřejnoprávních poplatků, mezi komerčními vydavateli se strhla vlna nevole.
Legislativa je sice mířená na veřejnoprávní média, nicméně mediální trh je hra s nulovým součtem a když se někde přidá, zákonitě jinde ubyde. Jinými slovy, když provozovatelé veřejné služby získají miliardy navíc, bude o to těžší jim konkurovat.
„Nám hlavně vadí, že legislativu s námi nikdo nekonzultoval,“ vysvětlovala tehdy v rozhovoru pro INFO.CZ Klára Brachtlová, prezidentka Asociace komerčních televizí a jednatelka televize Nova. Právě na komerční stanice, na Novu, Primu a komerční rádia, má velká mediální novela největší dopad – jen České televizi by totiž nová legislativa přihrála necelé dvě miliardy korun.
„Proto vyzýváme k tomu, abychom se o tom všichni aspoň trochu pobavili, než se začne šermovat miliardami korun. Pro mě je sice duální systém základním předpokladem zachování plurality médií, ale to v žádném případě neznamená, že si veřejnoprávní a komerční média mají vzájemně konkurovat. Veřejnoprávní a komerční média mají být komplementy, ne konkurenty,“ doplnila tehdy Brachtlová.
Velká mediální novela je primárně mířená na televize a rádia, dopad však má i na tradiční a online vydavatele. Jejich zástupci se proto budou účastnit pracovních skupin ministerstva kultury, které začínají tento týden.
Podle Libora Matouška, předsedy AOV, jdou online vydavatelé do diskusí zejména s vidinou „vykolíkovaní území“, na kterém budou soukromá a veřejnoprávní média působit.
„My si chceme v diskusích o velké mediální novele vyjasnit především to, jaká míra textového obsahu se může objevovat na textových mutacích Českého rozhlasu a České televize. Týká se to i vzájemného porozumění, abychom jako soukromá média nebyli překvapeni různými novými projekty veřejnoprávních médií,“ vysvětluje v rozhovoru pro INFO.CZ Matoušek.
Míří tím k exemplárnímu příkladu webu iRozhlas.cz, který od svého startu vyvolával mezi vydavateli řadu emocí. Jedná se totiž o silný zpravodajský web, který je financovaný koncesionářskými poplatky určenými na rozhlasové vysílání a který navzdory tomu přímo konkuruje soukromým médiím
Existence webu – na rozdíl od provozování veřejnoprávních rádií – přitom není explicitně dána zákonem o Českém rozhlasu a potenciálně je tak samotná existence webu žalovatelná.
Příkladem „nečekaných projektů“ pak může podle Matouška být vize nového ředitele České televize Jana Součka o „společné platformě“ všech veřejnoprávních médií, kterou Souček nastínil ve svém kandidátském projevu.
„Chtěli bychom, aby velká novela jasně ukázala, kam až mohou veřejnoprávní média v online prostoru zajít a co už je výlučnou doménou privátních médií,“ říká Matoušek.
Ideální východisko vidí Matoušek u kompromisu ze současného stavu. „My jako vydavatelé chápeme, že veřejnoprávní médium, rozhlas či televize, chce svůj obsah dostat určitou formou i k internetové populaci. Nicméně měla by tam být určitá míra,“ míní s dodatkem, že by preferoval finskou cestu, kde online textové zpravodajství funguje pouze jako „pouták“ a doplněk k audio stopě.
Kromě „vykolíkování území“ jde Asociace online vydavatelů do jednání s ministerstvem kultury a dalšími stakeholdery se třemi dalšími prioritami.
Jednou z nich je diskuse ohledně reklamy ve veřejnoprávních médiích – legislativa totiž reklamu ve striktně vymezených případech povoluje.
„Je třeba vyřešit, jak to bude do budoucna, osobně trochu bojuji se sponzoringem, který se ve veřejnoprávních médiích objevuje u sportovních pořadů,“ vysvětluje Matoušek během představování nové studie k veřejnoprávním médiím od společnosti Datarun.
Debata však může být širší. Jak v již zmiňovaném rozhovoru připomněla Klára Brachtlová, Česká televize není nijak regulovaná v oblasti množství reklamy, kterou umístí na svých digitálních platformách.
„A pokud je veřejnoprávní médium z definice financováno koncesionářskými poplatky, pak by tedy nemělo ujídat reklamní koláč, ze kterého jsou živi komerční hráči.“
Poslední dvě priority, se kterými jde Matoušek do jednání, jsou konsenzuální a týkají se potenciální spolupráce veřejnoprávních a privátních médií.
Matoušek tak navrhuje, aby veřejnoprávní média pootevřela své zpravodajské archivy, které by mohli soukromí online vydavatelé omezeně využívat.
„Myšlenka je taková, že soukromá média by si ve veřejnoprávních archivech mohla dohledat, vytáhnout a u sebe zveřejnit nějaké klíčové pasáže zpravodajského audia či videa, která například nachytá politika při lži, konfrontuje jej s historickými výroky, nebo dodá kontext,“ vysvětluje Matoušek.
Posledním bodem je outsourcing – možnost, že by veřejnoprávní média mohla část svého obsahu komerčně získávat od soukromých médií, které mají v dané tematické či geografické oblasti silnější expertizu.
„Pochopitelně by taková spolupráce fungovala jen za dodržení stanovených pravidel, mimo jiné přísné objektivity přebíraného obsahu,“ uzavírá Matoušek.
INFO.CZ je členem Asociace online vydavatelů.
