KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Podpora hnutí ANO se blíží rekordním čtyřiceti procentům hlasů. Po přepočtu na mandáty by to pro stranu Andreje Babiše znamenalo zisk nějakých pětadevadesáti křesel z dvou set. Pokud by to měl být nový trend, nebudeme se před příštími volbami ptát, kdo je vyhraje, nýbrž zda se Babišovi podaří rozdrtit konkurenci natolik, že nebude nikoho dalšího potřebovat k sestavení většinové vlády.
Na úvod fakta: podle aktuálního volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi by dlouhodobého hegemona české politiky volilo devětatřicet procent voličů. Oproti minulému šetření je to pro hnutí ANO nárůst o 3,5 procentního bodu, oproti posledním volbám o neuvěřitelných dvanáct.
Koalici SPOLU by v danou chvíli svůj hlas dalo pouhých dvacet procent voličů, což je oproti volbám pokles o osm procentních bodů. Všechny ostatní relevantní formace, tj. Piráti, SPD a STAN, jsou dlouhodobě víceméně na svých číslech – jejich podpora je stabilní a nepodléhá výrazné dynamice.
K pochopení aktuálního rozložení podpory pro jednotlivé politické strany je užitečný přepočet hlasů na mandáty.
Kantar pro jeho výpočet zprůměroval zjištěné preference v průběhu posledních tří měření: Hnutí ANO by podle takového modelu bralo 95 mandátů, přičemž spodní hranici analytici Kantaru vypočítali na 90 mandátů, tu horní dokonce na 104. Pro srovnání – v posledních volbách získalo ANO 72 poslaneckých křesel.
Pokud by to měl být nový trend, závěr je prostý: volby skončí pro stávající koalici naprostým masakrem, a poprvé v novodobých dějinách České republiky musíme pracovat s tím, že vznikne jednobarevná většinová vláda.
Lze to říct i takto: před příštími volbami se dost možná nebudeme ptát ani tak na to, kdo je vyhraje, nýbrž zda se Babišovi podaří rozdrtit konkurenci natolik, že nebude nikoho dalšího potřebovat k sestavení většinové vlády.
Nic podobného se ani vzdáleně žádnému politickému uskupení v České republice nikdy nepodařilo. Jde o naprosto nový jev, který nemá paralelu. Také proto tady doposud vznikaly buď většinové koaliční vlády složené z jedné velké anebo aspoň větší strany a několika menších, případně jedno- nebo dvoubarevné vlády menšinové. Babiš by po příštích volbách mohl tuto důležitou tradici české politiky rozmetat na kusy.
Mělo by to zcela jistě své důsledky nejen pro politickou dynamiku uvnitř České republiky, ale také ve vztahu k zahraničí. A také pro kvalitu naší demokracie. O tom ale třeba zase jindy.
V danou chvíli možná není od věci pokusit se načrtnout příčiny expanze hnutí ANO k podpoře, která tady nemá obdobu.
Podstatné jsou dvě věci: podpora koalice SPOLU klesla od voleb o osm procentních bodů. To by za normálních okolností nemuselo být nic katastrofického, do dalších voleb je přece jenom ještě dost času. Navíc jde o jedno šetření. Třeba ještě v lednu na tom SPOLU bylo u Kantaru o 2,5 procentních bodů lépe než nyní.
To hlavní je ale nejspíš jinde: Babišovi se podle aktuálních dat zjevně daří „luxovat hlasy“ pro strany, které se dlouhodobě pohybují pod pěti procenty. Pokud by to tak skutečně bylo, znamenalo by to zásadní průlom.
Pro kontext je důležité připomenout, že po posledních volbách propadlo dvacet procent hlasů, což mimo jiné znamená, že v aktuální sněmovně nemá své zastoupení jeden milion voličů. Byla to tedy také tato souhra okolností, která umožnila vznik vlády Petra Fialy.
Jenomže pokud sečtete propadlé hlasy u aktuálního Kantaru, dopracujete se k celkové podpoře 14,5 procent. To je oproti volbám sakra velký rozdíl. Právě proto Babiš aktuálně tak drtí všechny ostatní politické formace.
