ANALÝZA LENKY ZLÁMALOVÉ | Může jeden spadlý drát způsobit tak masivní blackout, jaký zažilo Česko první červencový pátek, kdy skončilo bez elektřiny půl milionu odběratelů a zastavila se i velká část Prahy? Vysokovoltážní vedení V411, kde k výpadku přenosu došlo, bylo příčinou bezprostřední. S postupujícím časem a přibývajícími informacemi se ale ukazuje, že za rozsah blackoutu je velmi pravděpodobně zodpovědné bezprostřední i dlouhodobé selhání státní společnosti ČEPS, která provozuje přenosovou soustavu.
Krátkodobě firma podle dostupných informací selhala tím, že nedokázala v krizový den, kdy spadl onen drát a do Česka se zároveň hrnuly masivní přetoky ze solárních elektráren v Německu, přenosovou soustavu řídit tak, aby blackoutu zabránila nebo minimalizovala jeho rozsah.
Dlouhodobé selhání je v zanedbaných investicích do přenosové soustavy, která je vystavena čím dál větším nárokům kvůli nestabilitě obnovitelných zdrojů. Na to upozorňuje i ministr průmyslu Lukáš Vlček, který je za ČEPS zodpovědný.
Spadlé vedení V411 chtěl ČEPS podle vlastních dokumentů modernizovat a celý úsek zdvojit už od roku 2016. Zadávací řízení na tuto zakázku ale probíhá shodou okolností v těchto dnech.
Zásadní selhání dispečerů a analytiků
Těch selhání u ČEPS je ale víc. Vedle nezvládnutí krizového dne a zanedbaných investic je to také odhad plánovaných přetoků energie ze severního Německa, které byly v blackoutový pátek podstatně vyšší, než ČEPS predikoval.
Na veřejnosti se o selháních ČEPS zatím otevřeně nemluví. Mezi politiky a energetiky ale už jede ostrá debata. Iniciativu převzal generální ředitel polostátní energetické firmy Daniel Beneš, který v pondělí 14. července oficiálním dopisem vyzval Energetický regulační úřad (ERÚ) k vyšetření příčin blackoutu.
Přímo v něm upozorňuje na to, že vyjádření ČEPS k blackoutu „nejsou zcela korektní a správná“. Přidává sérii jedenácti velmi konkrétních otázek, které je podle něj potřeba zodpovědět, aby bylo zřejmé, proč ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy nebyl schopný zabránit rozšíření blackoutu na tak velkou část území.
Vyšetřování regulátora
Adresáty Benešova dopisu jsou vedle předsedy Rady ERÚ Jana Šefránka předseda vlády Petr Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura, ministr průmyslu Lukáš Vlček a předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Zjevným terčem je právě ČEPS. Všechny dotazy jsou směřovány k prošetření jeho kroků a rozhodnutí.
ČEPS potvrdil, že dopis dostal. „Dne 14. 7. 2025 obdržela společnost ČEPS kopii dopisu předsedy představenstva ČEZ Daniela Beneše adresovaný předsedovi Rady Energetického regulačního úřadu Janu Šefránkovi. Vzhledem k tomu, že ČEPS není přímým adresátem zmiňovaného dopisu, nebudeme se k němu dále vyjadřovat,“ říká mluvčí ČEPS Hana Klímová v oficiální odpovědi. Generální ředitel Martin Durčák odmítl Benešův dopis komentovat.
Vyjadřovat se odmítají i politici vládní koalice. Chtějí vyčkat do chvíle než Benešovi, a tedy i jim jako adresátům jeho dopisu, odpoví šéf Rady ERÚ jako regulátor energetiky.
Seznam chyb a omylů
Benešových jedenáct dotazů i další indicie ukazují přímo na odpovědnost ČEPS.
Generální ředitel ČEZ se ptá na stav a opravy spadlého kabelu, plánování přeshraničních přetoků z Německa a odstavená vedení v den blackoutu. Ale také na témata, která se zatím na veřejnosti vůbec neobjevila. Třeba to, že od začátku listopadu, tedy tři čtvrtě roku, nefunguje na hranicích s Německem jeden z transformátorů PST T454, který má omezovat právě přetoky ze solárních zdrojů z Německa.
Další dotazy míří přímo na chování dispečerů ČEPS ve chvílích po blackoutu. Beneš chce vědět, proč dispečer ČEPS nekomunikoval s paroplynovou elektrárnou Počerady, která byla v takzvaném „horkém stavu“ a byla schopná velmi rychle nahradit dodávky chybějícího výkonu.
Zajímá se také o to, proč dispečer ČEPS neaktivoval elektrárnu Orlík, která v té chvíli nedodávala, ale nemohla se podle něj jako rezerva využít. I další detailní dotazy míří na chování dispečerů ČEPS v kritický den.
V této chvíli už se ukazuje, jaká série událostí k blackoutu přispěla. V Německu skutečně masivně svítilo a výkony solárů byly obří. Stejně jako přetoky do české sítě.
V poledne, kdy došlo k blackoutu, se cena elektřiny masivně propadla do záporných hodnot. ČEPS zřejmě nebyl schopný dostatečně rychle reagovat, aby se blackout nerozšířil.
V přenosové soustavě chybí už dlouhé roky obrovské investice, aby byla dostatečně robustní a schopna čelit masivnímu nástupu obnovitelných zdrojů.
Předvolební reakce vlády
Otázka je, jak se v předvolební atmosféře na blackout rozhodne reagovat Fialova vláda. Jestli se pokusí odpovědi vysedět až za volby s argumentem, že vše prověřují odborníci a Energetický regulační úřad.
Nebo se naopak rozhodne vyvodit důsledky a ukázat na ČEPS a jeho selhání jako na jednu z klíčových příčin, proč se blackout tak rozšířil. A vyvodit z toho konkrétní odpovědnost u vedení ČEPS, který patří do kompetence ministra průmyslu Lukáše Vlčka za STAN.
V tuto chvíli je zřejmé, že energetika bude jedno z velkých volebních témat. Andrej Babiš proti vládě blackout a nedostatečnou ochranu před přetoky z německých obnovitelných zdrojů opakovaně vytahuje. A dá se čekat, že hned po prázdninách při startu velmi krátké kampaně k říjnovým volbám to rozjede znovu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
