Rusko nenechává na Blízkém a Středním východě nic náhodě. Po zajištění vlivu v Sýrii a navázání spojenectví s Íránem a Tureckem, se začalo hlásit také ke svému někdejšímu nepříteli, afghánskému Tálibánu. „Putin touží po návratu éry 70. let minulého století. Sovětský svaz a Spojené státy tehdy představovaly rovnocenné geopolitické vůdce, rovnocenné protivníky ve studené válce, kteří se nicméně dokázali sejít a uzavřít konkrétní dohody,“ komentuje situaci Matthew Rojansky z výzkumného centra Woodrowa Wilsona. A Tálibán mu k tomu může pomoct.
Extremistické nábožensko-politické hnutí Tálibán se zformovalo v 90. letech v mocenském vakuu, které následovalo po stažení sovětských vojsk z Afghánistánu. Oficiálně se k moci dostalo v roce 1996 a uvedlo v platnost radikální verzi islámského práva, podle níž například ženy nesměly nijak participovat na veřejném životě, musely chodit zahalené v burkách, muži museli nosit plnovous a byly znovuzavedeny fyzické tresty (popravy, bičování, kamenování a utínání končetin).
„Tálibán se poučil z minulosti a vzdal se myšlenky globálního džihádu."
