Pokud v historii 20. století existuje nějaká skutečně radikální revoluce, je to říjnová revoluce v Rusku, jejíž stoleté výročí si v těchto dnech připomínáme. Nejen o jejím významu, ale také o úloze Vladimira Iljiče Lenina nebo o tom, v čem mohou být tehdejší události inspirativní i dnes, jsme hovořili v obsáhlém rozhovoru s politickým filosofem Michaelem Hauserem. Podle něj v říjnové revoluci vzniká historicky unikátní typ společnosti. „Zpočátku to není nápodoba předchozí společenské formace, ale vytváří něco nevyzkoušeného a neznámého. V tom je nepochybně mimořádná.“ Tvrdí také, že dokázala prosadit věci, které ani dnes nejsou v některých liberálně demokratických zemích samozřejmostí.
V těchto dnech si připomínáme stoleté výročí říjnové revoluce v Rusku. Jak je na tom sto let od bolševického převratu kapitalismus, a jak socialismus?
Kapitalismus – jak je známo – prožívá dlouhodobou krizi, která má různé výkyvy. Je evidentní, že se z této krize nedokáže vymanit. A pokud jde o socialismus, ten dnes neexistuje. Možná existují jeho nějaké zbytky. Kapitalismus dnes tudíž nemá reálnou alternativu, která by někde existovala, existuje leda tak v říši teorie, v různých koncepcích, náčrtech, návrzích. Ale reálná alternativa neexistuje, což nejspíš škodí samotnému kapitalismu. Na vzestupu – tím myslím řekněme vzestup hospodářský, sociální a emancipační – byl právě tehdy, když existovala reálná alternativa. Když existoval Sovětský svaz a východní blok, který pro něj po určitou dobu představoval skutečnou výzvu. Není náhoda, že od 70. let minulého století kapitalismus prožívá rozličné krize, a že se tak děje právě v době, kdy se začíná vytrácet hodnověrnost východního bloku. Zdá se, že stoleté výročí revoluce oživuje myšlenku, dle které říjnová revoluce dopomohla kapitalismu k tomu, aby si osvojil lidskou tvář. V tom spatřuji jeden z významů říjnové revoluce.
