Kontroverzi ohledně zaměstnávání cizinců na hraně zákona rozpoutala v Česku kauza internetového obchodu Rohlik.cz. Razie ve skladech e-shopu ukázala na praxi, kdy tuzemské firmy dávají práci migrantům, kteří mají schengenská víza z Polska. České podmínky jsou nastaveny tak přísně, že podnikatelé, kterým chybí lidé, jdou oklikou. Polsko podle Asociace pracovních agentur vydalo za uplynulé dva roky téměř milion schengenských víz. Díky nim můžou třeba Ukrajinci pobývat na území EU dva roky, z toho šest měsíců pracovat přímo v Polsku a tři měsíce v jiné zemi unie. Často ale v zemi zůstanou déle. A mnohdy ani netuší, že ilegálně. „V některých případech lidé prostě chtějí pracovat. Slyší, že v dalších státech EU budou mít lepší platy, tak jdou a riskují. Obvykle se jedná o nově příchozí migranty, kteří nemají zkušenosti, nemají kontakty. Nejsou tak opatrní. Nedávají si pozor na to, co podepisují,“ popisuje praxi ukrajinská expertka Myroslava Keryková. Jak složité je získat polské vízum? A mají Ukrajinci vůbec ještě zájem o práci v zahraničí? O tom všem mluví Keryková v rozhovoru pro INFO.CZ.
Jak funguje systém, kdy migranti z Ukrajiny přijedou za prací do Česka na základě schengenských víz, která získají v Polsku?
Nejedná se jen o Česko, ale i třeba Německo. Migranti bývají najímáni agenturou a ta je pošle pracovat do zahraničí. Funguje to dobře, pokud dostanou skrz agenturu zaplaceno. A může jít i o legální proces. Záleží na typu práce a délce pobytu. V Polsku mohou pracovat šest měsíců během jednoho roku, v jiných státech EU ale jen tři měsíce. Ukrajinci to ale ne vždy vědí, takže zůstanou déle a dál pracují. Problém nastává také ve chvíli, kdy lidé podepíší agentuře smlouvu, která nemá v realitě žádnou váhu. Chybí třeba popis podmínek, za nichž budou pracovat, nebo údaj o tom, že budou někam dále vyslání. Mohou si tak myslet, že všechno probíhá v pořádku a agentury pak na jejich pozdější stížnosti nereagují.
Chtějí do další země v rámci EU někdy migranti sami?
V některých případech lidé prostě chtějí pracovat. Slyší, že v dalších státech EU budou mít lepší platy, tak jdou a riskují. Obvykle se jedná o nově příchozí migranty, kteří nemají zkušenosti, nemají kontakty. Nejsou tak opatrní. Nedávají si pozor na to, co podepisují. Navíc často nerozumí jazyku, podepíší třeba něco v češtině nebo němčině. Ti, kteří mají zkušenosti, jsou obezřetnější. Jejich strategií je se za prací do EU vracet. Pracují třeba půl roku na Ukrajině, pak několik měsíců v zahraničí, poté se opět vrátí ke své původní práci. Nechtějí spadnout do ilegality.
